Železniční doprava v pražské aglomeraci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy na Praha-Libeň |
|||
Řádek 25:
*[[1898]] – zprovozněna vlečka [[Podolí (Praha)|podolské]] cementárny a několik let sloužila i osobní dopravě. Zrušena byla roku [[1945]].
Od roku 1910 začala být koncepčně oddělována nákladní doprava od osobní dopravy, jak navrhovala Pražská nádražní komise již roku 1910. Bylo postaveno několik nákladních tratí sloužících jako částečný obchvat Prahy (1919 Vršovice–Libeň, 1941 Malešice–Běchovice, 1964 Chuchle–Vršovice, tzv. železniční jižní spojka, 1979 propojení nádraží Vysočany a [[Nádraží Praha-Libeň|Libeň horní]], 1980 [[Holešovická přeložka]]) a několik nákladišť a seřaďovacích a nákladních nádraží (1910 Přístav Holešovice, 1917 Vršovice, 1936 Žižkov). V letech 1949–1957 byly po trati Hostivař–Libeň vedeny i osobní dělnické vlaky. Jihozápadní část nákladního obchvatu, která měla spojovat Jinonice tunelem přes Hlubočepy s železniční jižní spojkou, ani trať Dejvice–Holešovice v severní části města nebyly nikdy realizovány.
Usnesení vlády č. 928/1960 z [[12. říjen|12. října]] [[1960]] vyhlásilo záměr soustředit osobní dopravu na hlavní nádraží, odstavování a servisní činnosti soustředit do odstavných nádraží Sever a Jih (vybudováno pak bylo v letech [[1961]]–[[1999]] pouze jižní). Plochy Masarykova nádraží a nádraží Bubny a Těšnov měly být uvolněny. Nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích (roku 2000 bylo naopak rozhodnuto o jeho zrušení), tranzitní vedena po obchvatech, v jejichž budování se pokračovalo.
Řádek 63:
Od 15. 12. 2002 v rámci informační kampaně o Metropolitních liniích začalo být užíváno na elektronických zobrazovačích na vlakových soupravách řady 471 číslování linek, kde vydrželo až do doby nahrazení dalším systémem číslování. V ostatních informačních materiálech se toto číslování tehdy příliš neujalo a po utichnutí krátké kampaně nebylo oficiálně uváděno v tištěných jízdních řádech, na webu [[České dráhy|Českých drah]] ani na webu [[Regionální organizátor pražské integrované dopravy|ROPIDu]].
* '''S 1''' (na trati č. 011): [[Praha Masarykovo nádraží]] – [[Nádraží Praha-Libeň|Praha-Libeň]] – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Tatce – Pečky – … – Kolín
* '''S 2''' (na tratích č. 231 a 232): [[Praha Masarykovo nádraží]] – Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Zeleneč – Mstětice – Čelákovice – Lysá nad Labem – Stratov – … – Nymburk hlavní nádraží (Po dostavbě [[Nové spojení|Nového spojení]] měla tato linka vycházet ze stanice [[Praha hlavní nádraží]]).
* '''S 3''' (na trati č. 221): [[Praha hlavní nádraží]] – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – … – Benešov u Prahy
Řádek 73:
[[Soubor:Městská železniční linka-Holešovice.jpg|thumb|left|Vůz městské železniční linky ve stanici Praha-Holešovice]]
[[Soubor:Městská železniční linka-tabule.jpg|thumb|right|Označení vozu tzv. městské železniční linky]]
Mimo systém stávajících traťových oddílů i číslovaných linek byla od [[19. duben|19. dubna]] [[2004]] zavedena takzvaná '''městská linka''' (jejíž jízdní řád je od počátku až dosud označován značkou '''ML''') v trase [[Nádraží Praha-Libeň|Praha-Libeň]] – [[Praha-Holešovice]] – [[Praha-Bubeneč]] – [[Praha-Sedlec]] – [[Roztoky u Prahy]]. Od 9. 12. 2007 je tato linka oficiálně označována také jako '''S 41'''. Provoz byl zahájen soupravami 451/452, ty byly brzy nahrazeny [[Motorový vůz 810|motorovým vozem řady 810]], od roku 2007 zde jezdí i motorová souprava [[Motorová jednotka 814|Regionova]] (814/914).
V době zavedení se hovořilo o brzkém prodloužení linky z libeňského konce směrem k Hostivaři a podél Jižní spojky případně až na Smíchov, s možností vybudovat nové zastávky ve Strašnicích u [[Depo Hostivař|depa metra Hostivař]] a v [[Zahradní Město|Zahradním Městě]], případně o zavedení dalších městských linek. V roce 2006 České dráhy popsaly plán na zavedení tří tangenciálních městských linek (pod označením S 30, S 31 a S 32) s využitím a modernizací stávajících tratí užívaných převážně jen pro nákladní dopravu a vybudováním nových zastávek. Město se však rozhodlo neinvestovat do projektu vlastní peníze, pokud významně nepřispěje i stát.
Řádek 85:
V únoru 2006 zveřejnily České dráhy na svém webu návrh budoucího linkového vedení, <ref> České dráhy: [http://www.ceskedrahy.cz/wps/wcm/connect/CD-cz/cd/skupina_cd/projekty/rozvoj_infrastruktury/clk_budoucnost_primestske_dopravy_v_praze Budoucnost příměstské dopravy v pražské aglomeraci] (1. 2. 2006)</ref> navazující na Studii obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí městskou hromadnou dopravou osob, kterou vypracoval Metroprojekt Praha, a. s., v roce 2002, a graficky zpracoval ROPID v září 2004. Linky byly ve studii nazývané „přepravní ramena“. Na soupravách typu City Elefant bylo v letech 2006 a 2007 užíváno například označení linek S1 (kolínská trať), S5 (kralupská trať), S9 (berounská trať) a S10 (benešovská trať) dle tohoto systému.
* '''S 1''' Praha Masarykovo nádraží – [[Nádraží Praha-Libeň|Praha-Libeň]] – Český Brod – Kolín (denní interval 30–60 minut)
* '''S 2''' Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Nymburk hl. n. – Kolín – Kutná Hora město (denní interval 30–60 minut)
* '''S 3''' Mělník – Všetaty – Praha-Kbely – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Braník – Vrané nad Vltavou – Dobříš (denní interval 60–120 minut)
| |||