Verze z 25. 9. 2008, 14:27 editovat Formol (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 907 editací m pracuje se ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 9. 2008, 15:59 editovat zrušit editaci Formol (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 907 editací doplněno o poruchy a literaturu, upraven úvod, -pahýl Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Pracuje se}}~~ [[Soubor:Endomembrane system diagram cs.svg\|right\|thumb\|450px\|porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším [[Biologická membrána\|membránovým]] buněčným strukturám]] '''~~Lyzozom~~Lyzozomy''' ~~je označení pro uzavřené zhruba~~jsou kulovité [[membrána\|mebránové]] útvary v [[cytoplazma\|cytoplazmě]] [[~~živočichové\|živočišných~~živočich]]ů (''Animalia''), [[~~buňka~~houba\|~~buněk~~hub]] (''Fungi'') a [[prvok]]ů (''Protozoa''), které ~~obsahují~~sloužík k [[hydrolýza\|]] hydrolytické degradaci látek pocházejících z buňky i z jejího okolí. Tuto degradaci (někdy nazývanou buněčné trávení) jim umožňuje provádět asi 40 [[hydrolýza\|hydrolytických]] [[enzym]]yů -a výrazně nízké [[~~hydroláza\|hydrolázy~~pH]] (cca 5) uvnitř lyzozomů. Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého [[endoplazmatické retikulum\|endoplazmatického retikula]] či [[Golgiho aparát\|Golgiho komplexu]] a slouží k nitrobuněčnému trávení, k odbourávání rozličného nepotřebného a škodlivého endogenního i exogenního materiálu a k tzv. [[autofágie\|autofágii]] (odbourávání vlastních poškozených buněčných struktur). V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení ~~těchto váčků~~lyzozomů a následnému ~~„samostrávení“~~natrávení struktur celé buňky, (tzv. [[~~autolyze buňky~~autolýza]]) buňky. V [[rostliny\|rostlinných]] buňkách se ~~lyzozómy~~lyzozomy nevyskytují a jejich úlohu přejímají [[vakuola\|vakuoly]]. == Typy lyzozomů == * '''primární lyzozomy''' (předlyzozomy) jsou váčky obsahující hydrolázy, ale nikoliv materiál k trávení * '''sekundární lyzozomy''' jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. [[fagozom]]em, tedy (váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze). Vzniklé jednoduché molekuly (např. monosacharidy) jsou ~~vstřebány~~transportovány z lumen lyzozomu do cytosolu). * '''terciární lyzozomy''' (postlyzozomy, reziduální tělíska) už obsahují zbytky materiálu, který se již ~~nedá dál~~nelze rozložit. Jejich obsah jemůže být pomocí [[exocytóza\|exocytózy]] posléze vyloučen z buňky a ~~postlyzozom~~terciální lyzozom tak zanikne. ~~Může~~Nestrávený ~~také~~materiál ~~zůstat~~se ale může hromadit v buňce a v ~~mikroskopické~~mikroskopickém ~~anatomii~~obrazu sebuňky je ~~manifestuje~~patrný jako hnědočerveně zbarvený pigment [[lipofuscin,]]. ~~který~~Lipofucnin je typický pro dlouhožijící buňky, ~~těla~~např. ~~(kardiomyocyty,~~ ~~neurony~~buňky a[[srdce\|srdečního]] ~~podobné~~[[sval]]u (kardiomyocyty) nebo [[neuron]]y. == ~~Typy~~Lyzozomální ~~fagozómů~~onemocnění == === Získané lyzozomální poruchy === * autofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího vlastní buněčné struktury a materiály Obvykle jde o poruchu relativní, tedy o překročení schopnosti lyzozomů zvládat přívod látek určených k degradaci. Uvnitř lyzozómů se hromadí kapénky nedegradovaných tukových substancí. Obvykle jsou takto postiženy [[makrofág]]y (např. tzv. ''foamy cells'' v rozvíjejícím se ateromovém plátu při [[ateroskleróza\|ateroskleróze]]). Mohou však být postiženy i jiné buňky schopné intenzivní fagocytózy, zejm. [[játra\|jaterní]] buňky (hepatocyty) nebo buňky proximálních kanálků [[ledviny\|ledvin]]. * heterofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího [[fagocytóza\|fagocytované]] struktury a materiály === Vrozená lyzozomální onemocnění === [[Genetika\|Geneticky]] podmíněná lyzozomální onemocnění jsou pochuchy lyzozomálních [[enzym]]ů nebo [[protein]]ů regulujících funkci lyzozomálních enzymů se projevují obvykle jako postupné hromadění materiálu v lyzozomech, zejm. v buňkách [[CNS]] a v makrofázích. Hromadění materiálu je tak výrazné, že se projeví zvětšením postižených orgánú (zejména [[slezina\|sleziny]] a [[játra\|jater]]). Pro hromadění materiálu v buňkách se někdy tyto choroby označují jako střádavá onemocněnní, tesaurizmózy (od řeckého ''thesaurus'' = pokladnice, skladiště) nebo i anglickým ekvivalentem ''lysosomal storage disease''. Jde o skupinu asi 40 [[choroba\|chorob]] objevujících se s frekvencí asi 1 na 1000 porodů. Obvykle jde o choroby neléčitelné a smrtící, ale např. u Fabryho choroby se provádí podávání chybějícího enzymu, které umožňuje postiženým návrat do života. Kromě již zmíněné Fabryho choroby patří mezi tezaurizmózy patří např. Niemann-Pickovy choroba (typy A-C), Tay-Sachsova choroba, Gaucherova choroba nebo Krabbeho choroba. == Související články == * [[endocytóza]] * [[fagocytóza]] * [[exocytóza]] * [[hydrolýza]] == Literatura == {{Citace monografie \| příjmení = Alberts \| jméno = Bruce \| spoluautoři = a kol \| titul = Základy buněčné biologie \| vydavatel = Espero Publishing \| místo = Ústí nad Labem \| rok = 2005 \| isbn = 80-902906-0-4 \| jazyk = cs }} {{Citace monografie \| příjmení = Elleder \| jméno = Milan \| titul = Vybrané kapitoly z patologie buňky I \| vydavatel = Karolinum \| místo = Praha \| rok = 1997 \| isbn = 80-7184-329-6 \| jazyk = cs }} {{Citace monografie \| příjmení = Jungueira \| jméno = L. Carlos \| spoluautoři = a kol. \| titul = Základy histologie \| vydavatel = H&H \| místo = Jinočany \| rok = 1999 (dotisk) \| isbn = 80-85787-37-7 \| jazyk = cs }} {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Schneiderka \| jméno = Petr \| spoluautoři = a kol. \| titul = Vybrané kapitoly z klinické biochemie \| url = http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/index2.htm \| datum přístupu = 24.9.2008 \| jazyk = cs }} *{{Citace monografie \| příjmení = Votrubová \| jméno = Olga \| titul = Anatomie rostlin \| vydavatel = Karolinum \| místo = Praha \| rok = 2001 \| isbn = 80-246-0367-5 \| jazyk = cs }} {{Organely a struktury buňky}} ~~{{Pahýl - cytologie}}~~ [[Kategorie:Cytologie]] [[Kategorie:Patologie]] [[ar:جسيم حال]]

Lyzozom: Porovnání verzí