Verze z 17. 9. 2008, 18:25 editovat 85.13.67.12 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 9. 2008, 18:46 editovat zrušit editaci Kibitzer (diskuse \| příspěvky) 1 207 editací Verze 3071138 uživatele 85.13.67.12 (diskuse) zrušena (vandalismus) Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Písemné prameny == O ~~dementech~~Slavníkovcích podává zprávu několik písemných pramenů. Asi nejznámější je [[Kosmas\|Kosmova]] ''Kronika česká'', která je ovšem pramenem pozdním a pro toto období krajně nespolehlivým. [[Kosmas]] jako církevní osoba silně stranil [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěchu]]. Až v této kronice se jmenuje [[Libice nad Cidlinou\|Libice]] jako místo, kde byli Slavníkovci vyvražděni, proto dnes tuto informaci nepovažujeme za úplně spolehlivou. Přinejmenším [[Malín]], kde stála slavníkovská mincovna (a který nebyl dodnes archeologicky prozkoumán), by mohl být místem, kde k útoku došlo. Dalším kronikářem, který zmiňuje osudy některých ''Slavníkovců'' je [[Thietmar Merseburský]]. Mezi další prameny patří svatovojtěšské legendy ''Est locus ''(Vita prior) a ''Nascitur purpureus flor''. Autorem nejstarší vojtěšské legendy ''Est locus'' byl [[Jan Canaparios]], v letech [[997]]–[[1004]] [[opat]] v [[Řím\|římském]] aventinském [[klášter\|klášteře]], který se s [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěchem]] osobně setkal. Autorem mladší ''Nascitur purpureus flor'' byl [[Bruno z Querfurtu]] († [[1009]]), který jako zdroj informací pro své dílo užil lidi z Canapariova okruhu a [[Svatý Vojtěch\|Vojtěchova]] přítele a vychovatele Radlu.

Slavníkovci: Porovnání verzí