Skriptovací jazyk: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 11 lety
struktura
m (rukověť --> rukojeť a odkaz na cs wiki)
(struktura)
Protikladem k interpretovanému kódu je program přeložený ([[kompilace|kompilovaný]]) do [[Strojový kód|strojového kódu]].
 
=== Výhody ===
* Není nutné mít nainstalovaný kompilátor a provádět po každé změně kódu [[kompilace|kompilaci]].
* Snadnější údržba, vývoj a správa kódu.
* Interpret obvykle poskytuje programátorovi zabudovaný [[abstraktní datový typ]] [[asociativní pole]].
 
=== Nevýhody ===
* Rychlost. Interpretace stojí určitý strojový čas a nikdy nebude tak rychlá jako spouštění přeloženého (a optimalizovaného) programu.
* O trochu vyšší paměťová náročnost. Interpret musí být spuštěn a tedy zabírá určitou operační paměť.
* Skriptovací jazyky mají většinou větší omezení než překládané programovací jazyky (např. co do přístupu do paměti, ovládání tzv. [[Handle|rukojetí]] procesů a kontextových zařízení apod).
 
=== Typické znaky skriptů ===
Návrh skriptovacího jazyka často zohledňuje rychlý vývoj programu a tak umožňují některé prvky, které v překládaných jazycích nenajdeme. Jedná se například o:
* [[netypová proměnná|netypové proměnné]],
* zotavení z chyb, které neústí v ukončení skriptu.
 
=== Podoba skriptů ===
Některé [[programovací jazyk]]y mají možnost kompilace do strojového kódu i interpretace; jiné umožňují i mezistupeň, předkompilování do vnitřního jazyka, jehož vykonávání je rychlejší než klasická interpretace. Například programy v jazyku [[QBasic]] splňují kritéria skriptů, ale obecně se považují za programy. Hranice mezi takovými programy a skripty tedy není zcela ostrá.