Legionář: Porovnání verzí

Přidáno 113 bajtů ,  před 11 lety
m Decebalus: doplnění odkazů, odstranění sloučení, zaslouží si vlastní článek
(m Decebalus: doplnění odkazů, odstranění sloučení, zaslouží si vlastní článek)
'''Legionář''' byl profesionální [[voják]] [[starověký Řím|starověkého Říma]]. Příslušníkem [[Římská legie|legie]] se mohl stát pouze [[Římské občanství|římský občan]] mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.
{{Sloučit|Římská legie|do}}
'''Legionář''' byl profesionální [[voják]] [[starověký Řím|starověkého Říma]]. Příslušníkem [[legie]] se mohl stát pouze římský občan mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.
 
Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni - nesli [[zbroj]], [[štít]] (''[[scutum]]''), helmici (''[[galea]]''), dva [[oštěp]]y (''[[pilum|pila]]''), dýku (''[[pugio]]'') a krátký meč zvaný ''[[gladius]]''. Obuti byli v těžkých sandálech (''[[caligae]]'') a na zádech si nesli v batohu jídlo, vodu a další vybavení.
 
Legionáři procházeli velmi tvrdým výcvikem - základem úspěchu byla disciplína, přičemž jakékoli prohřešky byly velmi tvrdě trestány. Neustále byli cvičeni v boji se zbraněmi a aby mohla být armáda účinně použita, museli být schopni ujít desítky kilometrů denně.
 
[[Kategorie:Armáda]]
[[Kategorie:StarověcíStarověké Římanéřímské vojenství]]
Anonymní uživatel