Nippur: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 37:
Haynes odkryl velkou část starověkého posvátného města Nippur. Na jednom z východních návrší určil půdorys paláce, na jižním zdivo obchodní čtvrti. Další místo skrývalo nippurskou písařskou školu se zachovanými lavicemi a skříněmi. Zjistil, že město bylo obehnáno hradbami a u jedné z chrámových ohradních zdí našel zbytky nástupiště dokládající, že Nippur byl kdysi říčním přístavem. Hospodářské záznamy na tabulkách jasně dokumentují, že celé město bylo podřízeno chrámu, který vlastnil v okolí pole i pastviny, jejichž nájemci museli chrámu dodávat doklady o výnosech, odvodech a daních.
Uvnitř chrámové zdi nalezl Haynes zbytky dvou svatyň a [[zikkurat]]u, chrámové stavby o několika stupních na široké obdélníkové základně. Svatyně stála na nejvyšším stupni zikkuratu. Nippurský zikkurat, který Sumerové nazývali ''É-KUR'' (Dům-hora), se skládal ze tří vrstev. Nejstarší z nich z 26. - 27. st. př. n. l. pocházela z téže doby jako nejstarší [[egypt]]ská [[pyramida]] krále [[Džoser]]a, prostřední z poloviny 23. st. př. n. l., kdy vládl akkadský král [[Narám-Sín (Akkad)|Narámsín]], nejmladší, cihly vnější vrstvy nesly pečeť krále [[3. dynastie urská|3. dynastie urské]] [[Urnammu]]a z konce 22. st. př. n. l.<ref >Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer, Praha 1983, str. 76-78</ref><ref>Blahoslav Hruška, Pod babylónskou věží, Praha 1987, str. 121, 236, 311</ref><ref>[http://www.talent.cz/clanek.php3?id_c=45 Mezopotamská města]</ref>
==Nippur v literatuře==
| |||