Žytomyrsko-berdyčevská operace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Image:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png|thumb|Východní fronta 1943/1944]]
'''Žytomyrsko-berdyčevská operace''', uváděna též jako '''Žitomirsko-berdičevská operace''' (dle ruských názvů ukrajinských měst) ([[24. prosince]] [[1943]] - [[14. ledna]] [[1944]]) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu, která byla provedena za [[druhá světová válka|druhé světové války]] na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné [[Korsuň-ševčenkovská operace|Korsuň-ševčenkovké operaci]] osvobodila [[Rudá armáda]] od německých okupantů velkou část pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V průběhu operace dobyla 1. a 4. tanková armáda města [[Radomyšl (Ukrajina)|Radomyšl]], [[Novohrad-Volynskyj]], [[Žytomyr]], [[Berdyčiv]] a [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]].
==Účast československých vojáků==
Po [[bitva o Kyjev|bitvě o Kyjev]], kde se vyznamenala [[1. československý armádní sbor|1. československá samostatná brigáda]] pod vedením [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], došlo k dalšímu útoku na pravém břehu řeky [[Dněpr]], do kterého se zapojili i čs. vojáci jako záloha 38. sovětské armády. Spolu se sovětskými vojáky se zapojili do bojů u Vasilkova a Čerchaňova, kde způsobili nepříteli značné ztráty. Na konci listopadu však provedli [[Němci]] protiútok a jednotka přešla do obrany. 14. listopadu byla dočasně stažena z fronty a ubytována v kasárnách v [[Kyjev]]ě.
Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek [[Waffen SS]], jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. Překážkou se stala řeka [[Ross]], kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla [[Bila Cerkva|Bílá Cerekev]] osvobozena.
Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných. Dále přišla o 4 tanky, 3 automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl 1050 padlých, zničeno či ukořistěno bylo 5 samohybných děl, 17 tanků, 3 letadla, 4 baterie lehkého dělostřelectva, 1 150mm dělo, 1 lehké dělo, 1 minometná baterie, 52 lehkých a 63 těžkých kulometů, 67 aut a 95 koní. <ref>Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989</ref>
==Reference==
<references/>
==Související články==
| |||