Římské provincie: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 11 lety
m Decebal: úpravy odkazů
m (úprava odkazu)
(m Decebal: úpravy odkazů)
'''Provincie''' ([[Latina|latinsky]] ''provincia'', pl. ''provinciae'') byla ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] základní a až do konce [[3. století]] největší správní jednotkou římského území mimo [[Apeninský poloostrov]]. Současné slovo [[provincie]] užívané v [[Čeština|češtině]] má svůj původ v tomto latinském termínu. Pojem provincie původně neoznačoval geograficky pevně stanovené a ohraničené území, nýbrž sloužil k určení územní působnosti úředníka, jemuž náleželo ''[[imperium]]''. Například v průběhu [[Druhá punská válka|druhé punské války]] bojovalo v [[Itálie|Itálii]] souběžně několik římských vojsk, jejichž velitelům [[římský senát]] přikázal určitou oblast jako jejich „provincii“. Takovéto obvody však zanikly okamžikem, kdy příslušní velitelé složili po skončení funkčního období svůj úřad. Avšak v důsledku teritoriální expanze římského státu se ty obvody, které bylo pro jejich odlehlost obtížné ovládat přímo z [[Řím]]a, konstituovaly v ony trvale geograficky vymezené správní celky, tedy v klasické provincie.
 
Správci či místodržiteli provincií se stávali politici senátorského stavu, kteří obvykle v předchozím roce vykonávali úřad [[Římský konzul|konzula]] nebo [[praetor]]a. Pozdější výjimku z tohoto pravidla představoval [[Egypt]] připojený [[Augustus|Octavianem]] (Augustem) po smrti [[Kleopatra VII.|Kleopatry]]. Jeho místodržitelem byl [[prefekt]] (''praefectus Augustalis'') pocházející z [[Equites|jezdeckého]] stavu, přičemž senátorům byl vstup na egyptskou půdu zakázán. Odlišný způsob správy Egypta ovšem nebyl v rozporu s [[Římské právo|římským právem]], neboť Egypt byl fakticky považován za Octavianův soukromý majetek.
 
== Republikánské provincie ==
* [[121 př. n. l.|121]] – [[Gallia Narbonensis|Zaalpská Galie]] (později [[Gallia Narbonensis]]), propraetor (senátorská)
* [[74 př. n. l.|74]] – [[Bithýnie]], propraetor (senátorská)
* [[74 př. n. l.|74]] – [[Kyrenaika|KyrenaikaKréta]] a Kréta[[Kyrenaika]], propraetor (senátorská)
* [[64 př. n. l.|64]] – [[Kilíkie]], propraetor (senátorská)
* [[64 př. n. l.|64]] – [[Sýrie (provincie)|Sýrie]], propraetor (císařská)
 
[[Soubor:The Roman Empire ca 400 AD.png|thumb|370px|Administrativní členění římské říše kolem roku 400]]
Císař [[Diocletianus]] ([[284]]-[[305]]) uskutečnil radikální reformu císařské vlády zavedením [[tetrarchie]]. Byli ustaveni dva starší císařové (''[[Augustus (titul)|augusti]]'') a dva mladší císařové (''[[caesar]]es''). Každý z těchto čtyř panovníků vládl zhruba na čtvrtině území říše. V 90. letech 3. století Diocletianus nově uspořádal také správu říše. Na místo dosavadních 46 vytvořil 85 menších provincií (jejich počet se dále zvyšoval až k číslu 119), které od tohoto momentu zahrnovaly rovněž Itálii. Podstatnou změnou oproti předchozímu stavu bylo omezení kompetencí provinciálních úředníků pouze na civilní záležitosti. Souběžně s tím byla reorganizována posloupnost hodností správců: místodržitelům provincií nyní náležely tituly (řazeny od nejvyššího po nejnižší) ''proconsul'', ''consularis'', ''praeses'' a ''corrector''. Předposledně jmenovaná hodnost byla vyhrazena pro příslušníky jezdeckého stavu. Provincie byly seskupeny do dvanácti (později čtrnácti) [[Diecéze|diecézí]] (''dioecesis''), v jejichž čele stál úředník s hodností ''[[vicarius]]'', který dohlížel na provinciální úředníky. Pouze prokonzulové a [[městský prefekt]] (''praefectus urbi'') Říma (a později Konstantinopole) podléhali přímo tetrarchům.
 
Poslední reforma struktury provinciální správy byla realizována v roce [[318]], kdy [[Constantinus I.|Konstantin Veliký]] podřídil vikarie čtyřem [[Pretoriánský prefekt|pretoriánským prefektům]]. Římská říše byla od této doby rozdělena do čtyř (někdy tří) prefektur: ''Galliae'', ''Italia et Africa'', ''Illyricum'' a ''Oriens''. Konstantin rovněž založil druhé hlavní město říše nazývané podle něho [[Konstantinopol]], které se stalo sídlem východních císařů. V samotné Itálii přepustil Řím svoji pozici císařské rezidence [[Milán]]u (''Mediolanum'') a později [[Ravenna|Ravenně]]. Během [[4. století]] byla administrativní soustava říše ještě několikrát upravena, provincie a diecéze byly rozdělovány a přetvářeny v nové. Detailní informace o tehdejším uspořádání provincií jsou obsaženy v dokumentu ''[[Notitia Dignitatum]]'' (soupis úřadů) z počátku [[5. století]]. Z tohoto autentického císařského pramene je čerpána většina údajů o názvech jednotlivých správních celků a o titulech jejich vedoucích představitelů. Vedle civilní administrativy je v Notitiu Dignitatu zmiňován také seznam velitelů vojenských oblastí nazývaných ''[[Dux|duces]]'', kteří měli na starosti pohraniční vojenské oddíly (''[[limitanei]]''), zatímco ''[[Comes|comites rei militaris]]'' veleli mobilním polním zálohám (''[[comitatenses]]''). Nejvyšší postavení ve struktuře armády pak zaujímali [[Magister militum|velitelé vojsk]] (''magistri militum'').
 
Detailní informace o tehdejším uspořádání provincií jsou obsaženy v dokumentu ''[[Notitium Dignitatum]]'' („Soupis úřadů“) z počátku [[5. století]]. Z tohoto autentického císařského pramene je čerpána většina údajů o názvech jednotlivých správních celků a o titulech jejich vedoucích představitelů. Vedle civilní administrativy je v Notitiu Dignitatu zmiňován také seznam velitelů vojenských oblastí nazývaných ''[[Dux|duces]]'', kteří měli na starosti pohraniční vojenské oddíly (''[[limitanei]]''), zatímco ''[[Comes|comites rei militaris]]'' veleli mobilním vojenským zálohám (''[[comitatenses]]''). Nejvyšší postavení ve struktuře armády pak zaujímali [[Magister militum|velitelé vojsk]] (''magistri militum'').
 
V roce [[395]] došlo po smrti [[Theodosius I.|Theodosia I.]] k trvalému rozdělení říše. Následný rozklad [[Západořímská říše|západořímské říše]] v 5. století přivodil zánik provinciální správy na Západě. Ve východní polovině impéria, jež se později vyvinula v [[Byzantská říše|byzantskou říši]], se administrativní uspořádání postupně zcela proměnilo. [[Justinián I.]] učinil v letech [[534]] až [[536]] první zásadní revizi Diocletianem ustaveného systému, když v některých provinciích upustil od striktního oddělení civilní a vojenské moci. Tento proces pokračoval na konci [[6. století]], kdy byly založeny zvláštní správní útvary v ohrožených částech říše – tzv. [[exarchát]]y. Jeho vyvrcholením pak byl zrod [[Thema|themové]] vojensko-správní organizace v druhé polovině [[7. století]], která definitivně nahradila někdejší provinciální soustavu.
'''Diecéze Galliae'''
 
Zahrnovala zhruba polovinu [[Julius Caesar|Caesarem]] dobytého území, na severseverně od řeky [[Loire|Loiry]]. Dnes se zde nachází severní [[Francie]], [[Belgie]], [[Lucembursko]], části [[Nizozemsko|Nizozemska]] a [[Německo|Německa]] na levém břehu řeky Rýna a západní [[Švýcarsko]].
 
* [[Gallia Lugdunensis|Gallia Lugdunensis I]] (Prima) - Gallia Lugdunensis II (Secunda) - Gallia Lugdunensis III (Tertia) - Gallia Lugdunensis IV (Quarta) - [[Gallia Belgica|Gallia Belgica I]] - Gallia Belgica II - [[Horní Germánie|Germania I]] - [[Dolní Germánie|Germania II]] - [[Alpes Poenninae|Alpes Poenninae et GraieGraiae]] - Maxima Sequanorum
 
'''Diecéze Viennensis'''
Termín ''suburbicaria'' lze přeložit jako „blízko města“ (''urbs'' – myšlen Řím). Vedle italských provincií, které si podržely jisté nadřazené postavení, náležely k této diecézi rovněž okolní [[Středozemní moře|středomořské]] ostrovy.
 
* [[Kampánie|Campania]] - [[Toskánsko|Tuscania et Umbria]] - [[Picenum|Picenum Suburbicarium]] - [[Apulie|Apulia et Calabria]] - [[Kalábrie|Bruttia]] et [[Lukánie|Lucania]] - [[Samnium]] - Valeria - [[Korsika|Corsica]] - [[Sicílie|Sicilia]] - [[Sardinie|Sardinia]]
 
'''Diecéze Italia annonaria'''
 
„Poskytující„Vytvářející podporu“zázemí“ ŘímuŘíma. Kromě severní Itálie se k ní řadila také Raetie.
 
* [[Benátsko|Venetia et Istria]] - Aemilia - [[Ligurie|Liguria]] - Flaminia et Picenum Annonarium - [[Alpes Cottiae]] - [[Raetie|Raetia I]] - Raetia II
==== Prefektura Oriens ====
 
Východ představoval ekonomicky nejstabilnější část pozdně římského státu a tudíž po pádu Západu se tudíž stal jádrem rodící se byzantské říše.
 
'''Diecéze Thracia'''
Zahrnovala dřívější provincii Asii na západě poloostrova [[Malá Asie]] a ostrovy v [[Egejské moře|Egejském moři]].
 
* [[Asie (provincie)|Asia]] - Hellespontus - [[Pamfýlie|Pamphylia]] - [[Kárie|Caria]] - [[Lýdie|Lydia]] - [[Lykie|Lycia]] - [[LykáonieLykaonie|Lycaonia]] - [[PisídiePisidie|Pisidia]] - [[Frýgie|Phrygia Pacatiana]] - Phrygia Salutaria - Insulae
 
'''Diecéze Pontica'''
 
== Související články ==
{{commons|Category:Maps of Roman provinces}}
* [[Starověký Řím]]
 
 
== Externí odkazy ==
{{commons|Category:Maps of Roman provinces}}
* [http://antika.avonet.cz/index.php?ID=1807 Římské provincie (stránky Antika)]
* [http://www.livius.org/gi-gr/governor/provinces.html Roman provinces (Livius.org)] {{en}}
* [http://www.antikefan.de/kulturen/rom/provinzen.html#uebersicht Die Provinzen des römisches Imperium] {{de}}
* [http://www.euratlas.com/big/big0300.htm Map of the Roman Empire in year 300] {{en}}
 
 
{{Překlad
| jazyk = en
Anonymní uživatel