Verze z 2. 12. 2005, 05:33 editovat YurikBot (diskuse \| příspěvky) 45 366 editací m robot přidal: en ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 1. 2006, 07:37 editovat zrušit editaci Adam Hauner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 955 editací m format, drobne opravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Paulina Klementina Metternichová''', rozená hraběnka Sándorová ze Slawnitze, ([[25. únor]]a [[1836]] [[Vídeň]] -– [[28. září]] [[1921]] [[Vídeň]]) byla přední [[Vídeň\|vídeňská]] a [[Paříž\|pařížská]] aristokratka proslulá svým šarmem a elegancí, významná propagátorka díla [[Richard Wagner\|Richarda Wagnera]] a [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]] v zahraničí. ===Život=== Kněžna Paulina Metternichová se narodila do uherské hraběcí rodiny Sándorů ze Slawnitze. Její otec [[Moritz Sándor]] byl v celém [[rakouské císařství\|rakouském císařství]] proslulý milovník koní přezdívaný „bláznivý jezdec“ a matka Leontina byla dcerou [[Rakousko\|rakouského]] kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich\|Metternicha]], u nějž strávila velkou část svého dětství. ▼ Roku 1856 uzavřela sňatek s knížetem Richardem Metternichem, synem kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich\|Metternicha]] (byli tak nejen manželé, ale i strýc a neteř). Manželství bylo velmi harmonické (i přes občasné milostné zálety knížete) a vzešly z něj tři dcery, Sophie, Pascalina a Clementina. Kněžna Paulina doprovázela svého chotě, který byl rakouským diplomatem, na jeho misijní pobyty nejprve na [[Sasko\|saský]] královský dvůr v [[Drážďany\|Drážďanech]], později na císařský dvůr do [[Paříž]]e, kde strávili téměr jedenáct let (~~od roku 1859 do roku 1670~~1859–1870). Zde se kněžna Paulina spřátelila s francouzskou císařovnou [[císařovna Evženie\|Evženií]] a stala se její nejbližší důvěrnicí. ▼ ▲Kněžna Paulina Metternichová se narodila do uherské hraběcí rodiny Sándorů ze Slawnitze. Její otec [[Moritz Sándor]] byl v celém [[rakouské císařství\|rakouském císařství]] proslulý milovník koní přezdívaný „bláznivý jezdec“ a matka Leontina byla dcerou [[Rakousko\|rakouského]] kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich\|Metternicha]], u nějž strávila velkou část svého dětství. ▲Roku 1856 uzavřela sňatek s knížetem Richardem Metternichem, synem kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich\|Metternicha]] (byli tak nejen manželé, ale i strýc a neteř). Manželství bylo velmi harmonické (i přes občasné milostné zálety knížete) a vzešly z něj tři dcery, Sophie, Pascalina a Clementina. Kněžna Paulina doprovázela svého chotě, který byl rakouským diplomatem, na jeho misijní pobyty nejprve na saský královský dvůr v [[Drážďany\|Drážďanech]], později na císařský dvůr do [[Paříž]]e, kde strávili téměr jedenáct let (od roku 1859 do roku 1670). Zde se kněžna Paulina spřátelila s francouzskou císařovnou [[císařovna Evženie\|Evženií]] a stala se její nejbližší důvěrnicí. Kněžna byla zapálenou příznivkyní kultury a milovala společenský život. Jak ve Vídni, tak v Paříži určovala módní trendy a vkus. Do [[Paříž]]e a později do [[Čechy\|Čech]] (pobývala často na zámku [[Plasy\|Plasy u Plzně]]) přinesla tehdy téměř neznámý sport -– bruslení. Propagovala kouření ~~doutníků~~[[doutník]]ů a dýmek v čistě dámské společnosti. Dopisovala si s hudebními skladateli (např. s [[Richard Wagner\|Wagnerem]], [[Ferenc Liszt\|Lisztem]], [[Charles Gounod\|Gounodem]], [[Camille Saint-Saëns\|Saint-Saënsem]] a jinými), se spisovateli (s [[Prosper Mérimée\|Prosperem Mérimée]] či [[Alexandre Dumas otec\|Alexandrem Dumasem st.]]). Za metternišského působení v [[Paříž]]i se stala propagátorkou děl [[Richard Wagner\|Richarda Wagnera]] a později i [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]]. Jako dítě byla svědkem [[revoluce]] v roce [[1848]] ve [[Vídeň\|Vídni]]. Později zažila počátek francouzské občanské války v roce [[1870]]. Dokonce doprovázela císařovnu [[císařovna Evženie\|Evženii]] na její cestě do exilu ve [[Velká Británie\|Velké Británii]]. Zemřela roku [[1921]] ve [[Vídeň\|Vídni]]. Byla svědkem slávy i pádu [[Druhé císařství\|francouzského]] i [[Rakousko-Uhersko\|rakouského]] císařství a v prvních letech po [[první světová válka\|první světové válce]] se stala živoucím symbolem dvou ztracených světů. Její nejznámnější portrét vytvořil [[Francie\|francouzský]] [[impresionismus\|impresionistický]] malíř [[Edgar Degas]]. Dílo se dnes nachází v [[National Gallery, London\|National Gallery]] v [[Londýn]]ě. ===Význam=== Paulina Metternichová byla přední kulturní mecenáškou své doby. Přátelila se se skladali [[Richard Wagner\|Richardem Wagnerem]] (věnoval jí jednu svou klavírní skladbu) i [[Ferenc Liszt\|Ferencem Lisztem]] a finančně je podporovala. Byla to ona, kdo prosadil premiérové uvedení [[Richard Wagner\|Wagnerovy]] [[opera\|opery]] ''[[Tannhäuser]]'' v [[Paříž]]i v roce [[1861]]. Produkce skončila neúspěchem a pařížské fiasko [[Tannhäuser]]a vstoupilo do dějin opery jako jeden z největších hudebních skandálů [[19. století]]. ~~Nadála~~Nadále však [[Richard Wagner\|Wagnera]] podporovala. Mezi její chráněnce patřil skladatel [[Bedřich Smetana]]. V 90. letech [[19. století]] marně usilovala o uvedení [[Bedřich Smetana\|Smetanovy]] ''[[Prodaná nevěsta\|Prodané nevěsty]''] v [[Paříž]]i. Díky svým častým pobytům mezi [[Paříž]]í a [[Vídeň\|Vídní]] působila kněžna Metternichová jako významný kulturní transmiter mezi těmito dvěma společnostmi (ať už šlo o hudbu, sport či politické názory, o něž se kněžna živě zajímala). Řádek 24 ⟶ 26: [[Kategorie:Hudebníci\|Metternichová,Pauline]] [[Kategorie: Narození 1836\|Metternichová,Pauline]] [[Kategorie:Úmrtí 1921\|Metternichová,Pauline]]

Pauline Metternichová: Porovnání verzí