Anglo-zanzibarská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: fi:Sansibarin sota 1896 |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 21:
Válka vypukla poté, co [[25. srpen|25. srpna]] zemřel [[Sultán]] [[Hamad bin Thuwaini]], který dobrovolně spolupracoval s britskou koloniální administrativou a jeho synovec, [[Khalid bin Bargash]], uchvátil moc státním převratem. Protože Britové upřednostňovali jiného kandidáta, [[Hamud bin Muhammed|Hamuda bin Muhammeda]], o kterém se domnívali, že bude snadněji ovlivnitelný, přikázali Bargashovi, aby abdikoval. To ale Bargash odmítl a místo toho shromáždil armádu o 2 800 mužích a v přístavu zakotvil ozbrojenou jachtu ''H.H.S. Glasgow'' bývalého sultána. Zatímco Bargashovy jednotky opevňovaly palác, [[Royal Navy|královské námořnictvo]] shromáždilo v přístavu před palácem pět válečných lodí (tři moderní [[křižník]]y – pancéřový křižník třídy Edgar HMS ''St George'', chráněný křižník třídy Pearl HMS ''Philomel'', křižník třídy Archer HMS ''Racoon'' a dva dělové čluny HMS ''Thrush'' a HMS ''Sparrow''). Britové také vylodili několik jednotek námořní pěchoty, aby podporovaly „loajální“ pravidelnou zanzibarskou armádu, která čítala 900 mužů ve dvou praporech pod velením ''generála Lloyda Mathewse'', bývalého poručíka královského námořnictva.
I když se sultán snažil na poslední chvíli vyjednávat o míru prostřednictvím [[Spojené státy americké|amerických]] zástupců na ostrově, zahájily, po vypršení ultimáta, v 9 hodin ráno [[27. srpen|27. srpna]] lodě královského námořnictva palbu na sultánův palác. Poté co se palác začal pod palbou rozpadat a ztráty rychle narůstat, utekl sultán na [[Německo|německý]] konzulát, kde mu byl poskytnut azyl.
Britové požadovali, aby jim Němci bývalého sultána vydali, ale ten [[2. říjen|2. října]] uprchl na moře a v následujících letech žil v exilu v [[Dar es Salaam]]u, kde ho v roce [[1916]] Britové zajali. Později mu bylo dovoleno žít v [[Mombasa|Mombase]], kde roku [[1925]] zemřel.
| |||