Syrské písmo: Porovnání verzí

Jejím zlatým věkem bylo období od 3. do 7. století křesťanského letopočtu. Následkem [[Christologie|christologických]] sporů se v 5. století rozdělila na větev [[Syrské písmo (východní varianta)|východní]], užívanou dyofyzitskými [[nestoriáni|Nestoriány]] žijícími na území [[Perská říše|Perské říše]], a [[Syrské písmo (západní varianta)|západní]], užívanou západosyrskými [[monofyzité|monofyzity]] ([[Jakobité]]) v říši římské. V 8. století byla po arabské invazi syrština vytlačena z literatury [[arabština|arabštinou]], stala se lidovou řečí. Udržela se dodnes v některých horských oblastech [[Sýrie]]. Podle četnosti stránek "syrských", "asyrských", "aramejských" či "chaldejských" lze usuzovat, že probíhá něco jako syrské "národní obrození". Velmi aktivní je asi 90 tis. [http://www.syrianska-riks.org/index.asp?d=143|(a)syrská menšina ve Švédsku], kde má i svůj televizní kanál ''Suroyo'' a fotbalový tým Assyriska, který se v roce 2005 dostal do 1. ligy (viz <ref>[http://www.tyden.cz/| Týden 6/2005 str. 52])</ref>. Především však je [[syrština]] liturgickým jazykem [[Orientální církev|syrských církví]], jazykem biblického překladu [[Pešita]]. Po světě je rozptýleno více jak 2 mil. (a)syrských křesťanů, pro které jazyk ani písmo nejsou zdaleka mrtvé.