Trinitární teologie: Porovnání verzí

Mezi významné trinitární spisy patří ''De trinitate'' [[Hilarius z Poitiers|Hilaria z Poitiers]] ze [[4. století|4. století]] a ''De trinitate'' [[Augustinus|Aurelia Augustina]] z první třetiny [[5. století]]. V Augustinově trinitární teologii hraje klíčovou úlohu jeho teorie vnitrobožských vztahů. Boží [[podstata]] je jednoduchá, nepodléhající žádné změně, není v ní [[případek|případkové]] [[bytí]]. Proto Augustin hledal rozlišení [[Bůh Otec|Otce]], [[Boží Syn|Syna]] a [[Duch svatýSvatý|Ducha svatéhoSvatého]] pomocí [[kategorie]] [[vztah]]u (nebyl prvním, toto řešení má svůj počátek v teologii sv. [[Řehoř z Nazianzu|Řehoře Naziánského]]) V Bohu tak jsou subsistující vztahy otcovství, synovství a pasivního darování. Otec věčně plodí Syna a Syn „vydechuje“ Ducha svatéhoSvatého, Syn je věčně plozen a „vydechuje" Ducha svatéhoSvatého, [[Duch svatýSvatý]] je věčně „vydechován“ Otcem a Synem. Mají společný, věčný a naprosto dokonalý úkon vědění, chtění a bytí. Jednají jako „jediný princip“.