'''Alkmaión z Krotónu''' (asi 6.stol. př.n.l.) byl řecký filosof a lékař. Starověcí autoři ([[Díogenés Laertios]] nebo [[Diogenes]]) jej řadili mezi [[pythagorejci|pythagorejce]]. Pythagorejské myšlení mu bylo blízké, nesdílel však s pythagorejci jejich nadšení pro [[magie|magii]].<br />Jeho dílo se nedochovalo, známe jej však zprostředkovaně z jiné starověké literatury ([[Hippokrates]], [[Platón]]). Jako první aplikoval pythagorejskou metodu protikladů v medicíně. Tvrdil, že zdraví je výsledkem '''isonomie''' (rovnoprávnosti) protikladů. Nejsou-li protiklady v isonomii, pak nastává nemoc ('''monarchie'''). Jeho vlastní přínosem bylo, že mezi tyto protikladné síly zařadil chlad x teplo a vlhko x sucho. Učil také, že existují spojnice mezi smyslovými orgány a mozkem. K těmto závěrům nedošel, jak tomu činila většina jeho současníků, dedukcí, ale vlastní chirurgickou praxí. Prováděl pitvy zvířat a operace očí a přitom si všiml zrakového nervstva. Zabýval se ovšem i astronomií, matematikou a jinými přírodními naukami.
