Mladý paleolit v Evropě: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění linku na rozcestník Pekárna s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Pekárna (jeskyně) |
m Upřesnění odkazu na rozcestník Venuše - Změněno na Venuše (soška) |
||
Řádek 12:
[[solutréen|Solutréenu]] (podle francouzského naleziště [[Solutré]]) dominovala zvláštní technika štípání tlakem, doložená cca 20.000 př.Kr. Typickým produktem byly oštěpové hroty ve tvaru vavřínových listů a dále nástroje s plošnými retušemi.
Nejpůsobivějším rysem evropského mladého paleolitu bylo umění. Nejvýraznějšími zdobenými artefakty jsou ženské plastiky zvané [[Venuše (soška)|venuše]] z období cca 25.000/20.000 př.Kr. Nálezy jsou známy z celé Evropy, nám nejbližší jsou venuše věstonická, objevená roku 1925 [[Karel Absolon|Karlem Absolonem]] a willendorsfká (z rakouského území). Mohou dokládat jednotný kultovní prvek, kult ženy-matky jako zachovatelky života.
Starším a podobně proslulých druhem umění jsou jeskynní malby. Nejstarší památka ve francouzském [[Vallon Pont d´Arc]] v údolí Rhôny byla objevena roku 1994. Jde o malby srstnatých nosorožců, koní a buvolů. Na svůj vrchol se jeskynní malby dostaly v kultuře [[magdalenien|magdalenienu]] (17.000/11.000 př.Kr., podle francouzského naleziště [[Abri La Madeleine]] u [[Tursac|Tursaku]]). Proslulé jsou zejména jeskynní malby ve španělské [[Altamira|Altamiře]] a francouzském [[Lascaux]]. V této oblasti jihozápadní Francie a severního Španělska byla největší hustota osídlení a koncentrují se zde i projevy jeskynního malířství. Osídlení zde podporovaly výhodné podmínky: lesy se dřevem, chráněná údolí s jeskyněmi a zvířecí stezky. Kromě jeskynních maleb jsou z magdalenienu známy kostěné nástroje, vrhače oštěpů, harpuny a dlouhé čepele a menší umělecké předměty z kostí, paroží, mamutoviny a kamene. Koncem magdalenienu umění mizí.
| |||