Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 145 bajtů ,  před 11 lety
presun relevatniho textu z prirodniho zakona
'''Vědecký zákon''' je tvrzení v podobě [[zákon]]a, které zobecňuje chování nějakého systému napříč množinou [[podmínka|podmínek]]. Aby bylo tvrzení pokládáno za zákon, musí být široká paleta těchto podmínek známá. Takový zákon musí mít dobře zdokumentovaná uspěšnáúspěšná použití a rozšíření na další podmínky. Podobně by měly být známy [[okrajová podmínka|okrajové podmínky]] platnosti zákona. Vědecký zákon je tedy vědecké zobecnění [[příroda|přírodních]] dějů v přírodě založené na [[empirie|empirickém]] pozorování. Empirické zákony jsou závěry založené na opakovaných pokusech po mnoho let a jsou široce přijímány vědci. Sestavení popisů dějů v přírodě pomocí vědeckých zákonů je cílem [[věda|vědy]].
 
Vědecký zákon se týká skutečného světa. Proto musí být založen na pozorování a musí být možno jej testovat a případně dokázat jeho neplatnost. Analytická tvrzení, která jsou pravdivá nebo nepravdivá sama o sobě, nejsou vědeckými zákony, i když mohou být součástí vědeckých [[teorie|teorií]].
}}</ref>
Obecněji je často vědecký zákon ztotožňován s "[[přírodní zákon|přírodním zákonem]]", nicméně ve filosofii se tyto pojmy vůči sobě vymezují. Např. [[Descartes]] uvádí: "...vědecký zákon přírodní (je) totéž co vědecký lidský poznatek o přírodním zákonu..."<ref>[http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/zakon.pdf Vývoj pojmu zákona..., Vladimír Kyprý]</ref>
 
Koncept fyzikálních resp. vědeckých zákonů má několik obecných vlastností<ref>[[Paul Davies|Davies, Paul]] (1992). ''The Mind of God'' (ISBN 0-671-79718-2)</ref><ref>[[Richard Feynman|Feynman, Richard]] (1965). ''The Character of Physical Law'' (ISBN 0-679-60127-9)
</ref>. Tyto zákony jsou
*pravdivé. Nikdy nebyl opakovaně pozorovatelný žádný jev daný zákon vyvracející.
*univerzální. Platí kdekoli ve [[Vesmír]]u.
*absolutní. Nic ve Vesmíru je neovlivňuje.
*všemohoucí. Všechno ve Vesmíru se jim musí podřídit.
*zachovávající. Obecně zachovávají [[veličina|veličiny]].
*často vyjádřením nějaké [[symetrie]] v přírodě.
*typicky teoreticky reverzibilní. Platí, i kdyby se otočil běh času (neplatí pro některé [[kvantová teorie|kvantové]] jevy).
*stabilní. Zůstávají neměnné od svého objevení (i když se může prokázat, že jsou jen aproximací (přiblížením) nějakého jevu nebo jiného přesnějšího zákona)
*jednoduché. Obvykle je lze vyjádřit jediným [[matematika|matematickým]] vztahem.
 
Matematici a fyzikové často považují fyzikální a obecně zákony popisující zákonitosti přírodních jevů za [[krása|krásné]] a elegantní a mnoho vědců využívá svůj smysl pro jejich krásu při tvorbě nových hypotéz. To pramení zřejmě z toho, že obvykle popisují nějakou symetrii. Symetrie je většinou považována za zdroj krásy. Neplatí to ale zcela univerzálně. Například [[Isaac Newton|Newton]] vysvětloval svou víru v asymetrii vesmíru právě svým přesvědčením, že jeho zákony ji vyjadřují.
 
==Související články==
* [[Filozofie vědy]]
* [[Vědecká metoda]]
* [[Indukce (logika)|Indukce]]
* [[Fyzikální konstanta]]
* [[Zákon zachování]]
 
==Reference==
{{překlad|en|Scientific law|226284559}}