Ludvík IV. Francouzský: Porovnání verzí

}}</ref>), zvaný též '''Zámořský''', z dynastie [[Karlovci|Karlovců]] byl králem [[Západofranská říše|Západofranské říše]] v letech [[936]] až 954. Jeho otcem byl dřívější západofranský král [[Karel III. Francouzský|Karel III.]], jeho matka [[Edwiga z Wessexu]] byla dcerou [[Anglie|anglického]] krále [[Eduard I. Starší|Eduarda I.]].

Ludvík IV. byl jediným mužským potomkem Karla III. Narodil se v době, kdy začínal odboj šlechty vůči jeho otci, který vyvrcholil zvolením protikrále [[Robert I. Francouzský|Roberta]] v roce [[922]], jeho smrtí o rok později a zároveň sesazením Karla III. ze západofranského trůnu. Králem byl zvolen [[Bosovci|Bosovec]] [[Rudolf Burgundský]], který vládl až do své smrti roku [[936]]. Karel III. zemřel v roce [[929]] ve vězení, jeho manželka EdgiwaEdwiga ale s malým Ludvíkem utekla při převratu k příbuzným do Anglie, kde jej později vychovávala.

Návratu na evropský kontinent se Ludvík dočkal v roce [[936]], kdy jej po Rudolfově smrti Rudolfačást šlechty povolala zpět do země část šlechty, aby usedl na uvolněný trůn. Tato akce byla zřejmě organizována [[Hugo Velký|Hugem Velkým]], který chtěl zabránit, aby říši nadále vládli Bosovci. Ludvík IV. byl korunován [[19. červen|19. června]] 936 v [[Laon]]u [[remeš]]ským arcibiskupem. Jeho moc alevšak byla zpočátku omezena pouze na okolí Laonu a na některé oblasti v severní Francii. Časem ale dokázal oblast své vlády rozšířit, když sina svou stranu získal další příslušníky šlechty. Nevyhýbal se ani konfliktům, např. s [[paříž]]ským hrabětem Hugem Velkým, který měl na něj měl na počátku vlády velký vliv.