Šachový turnaj v New Yorku roku 1924: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vytvoření celého článku, zdroje: "viz literatura"
 
m pravopis, stylistika, odkazy
Řádek 5:
 
== Systém turnaje ==
Hrálo celkem 11 hráčů každý s každým 2 partie - jednou bílými, jednou černými. Zajímavostí bylo, že se vždy losovalo, které kolo se bude zrovna hrát a tak nikdo neznal jméno soupeře (a ani barvu svých kamenů), s kterým se zrovna utká, dopředu. Mohlo se tedy stát, že se například utká s nejsilnějšími soupeři hned ze začátku turnaje nebo kekoncike konci či že z posledních šesti partií bude pět hrát černými kameny, jak se to stalo československému velmistru Rétimu.
 
== Průběh turnaje ==
Za jasného favorita turnaje byl považován tehdejší suverénní [[José Raúl Capablanca]], který již celých osm let neprohrál jedinou partii (naposledy právě v [[New York]]u 8.2. 1916) a měl pověst neporazitelného šachisty se strojově přesnou hrou. Již 54 letý exmistr světa [[Emanuel Lasker]] si dělal ambice dokázat, že ztráta jeho titulu v roce 1921 právě s Capablancou byla zaviněna především podmínkami na [[Kuba|Kubě]], kde se zápas odehrával, a že jeho hra nezaznamenala pokles výkonnosti. [[Alexandr Aljechin]] zase potřeboval ukázat, že jeho snahy utkat se o titul mistra světa s Capablancou jsou oprávněné. Československý [[šachový velmistr|velmistr]] [[Richard Réti]] chtěl v této konkurenci otestovat jeho moderní šachové ideje a novinky.
 
Turnaji nakonec překvapivě dominuje už (i pro svůj věk) zatracovaný Lasker a vítězí ve velkém stylu o jeden a půl bodu před druhým Capablancou (s nímž jediným prohrává partii) a dokonce o 4 body před třetím Aljechinem. Úspěchu se však dočkává i Réti, který svými moderními postupy vítězí nad Yatesem, Eduardem Laskerem a nad [[Bogoljubov]]em v [[Richard Réti#Slavné partie|partii]], která je poté oceněna první [[cena za krásu|cenou za krásu]]. Největší senzací turnaje je však jeho [[Turnaj v New Yorku 1924#Externí odkazy|'''vítězství''' v 5. kole]] '''nad''' dosud ''neporazitelným'' '''Capablankou'''! Po 13. kole Réti dokonce celý turnaj vede. Ke konci však přichází polevení, ale i tak končíse nakonec umisťuje na skvělém 5. místě.
 
'''Výsledná tabulka''' turnaje:
Řádek 40:
 
== Důsledky turnaje ==
Výsledek turnaje otřásl jak '''mýtem o Capablancově neporazitelnosti''', tak i Capablancou samotným. Rok na to byl zasažen další ranou, kdy na velkém turnaji v [[Moskva|Moskvě]] skončil až třetí - znovu za Laskerem - a prohrál hned několik partií. V tom roce Aljechin vyhrál na turnaji v [[Baden-Baden]]u, kde však Lasker ani Capablanca nestartovali. K tehdejší situaci se vyjádřil [[Tartakower]] slovy: ''„Capablanca má titul, Lasker výsledky a Aljechin styl mistra světa.“''<ref>KOZMA, Július: ''Boje o šachový trón'', str. 41</ref> Lasker usiloval o uspořádání odvetného zápasu, ve kterém by se mohl pokusit získat svůj ztracený titul zpět, ale nepodařilo se mu získat finanční podporu na splnění tzv. ''[[londýnský protokol|londýnského protokolu]]'', který zavazoval vyzivateli složit částku 10 000$. Na tuto dohodu její iniciátor Capablanca paradoxně později sám doplatil, když ji na něj uplatňoval Aljechin. Svoje výsadní postavení Capablanca znovu získal po ,opět skvělě obsazeném turnaji, v [[New York]]u v roce [[1927]], kde zvítězil v impozantním stylu.
 
O turnaji napsal [[Alexandr Aljechin]] jednu z nejznámějších knih šachové literatury s ceněnými pečlivými rozbory partií, což hrálo jednu z hlavních rolí jeho úśpěchu proti Capablancovi v roce [[1927]]. Po stránce [[šachová teorie|šachové teorie]] turnaj velkou měrou přispěl k prosazení moderní školy a zejména Rétiho ideíchidejí. V [[Rétiho hra|jeho vlastním zahájení]] podlehl pouze Laskerovi.
 
== Odkazy ==