Řadová loď: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
malé doplnění |
doplněno |
||
Řádek 1:
[[Image:Battleship1.jpg|thumb|řadová vlálečná loď HMS Victory v Portsmouthu v roce 1884]]
'''Řadová loď''' je typ historické válečné lodi, určené pro boj v řadě. Tyto lodi byly používány od zavedení řadové taktiky v polovině [[17. století|17. stol.]] až do poloviny [[19. století|19. stol.]] Jednalo se o nejtěžší lodě válečných loďstev, vyzbrojené několika desítkami [[dělo|děl]], umístěnými na několika palubách nad sebou. Řadové lodě pluly obvykle v bitvě v kýlové čáře (tj. v řadě za sebou, odtud jejich název). Řadové lodě vymizely s nasazením parních a pancéřem chráněných lodí v 2. polovině [[19. století]]. V [[Německo|Německu]] se název ''velká řadová loď'' používal ve [[20. století]] pro označení [[Dreadnought]]u.
== Vznik, vývoj a taktika ==
Až do poloviny 17. století byla po konstrukční stránce převládajícím typem vojenské lodě [[galeona]]. Už v [[16. století]] začali změny v její konstrukci. Galeony byli vyzbrojené širokou škálou děl s různou municí. Hlavně z důvodu stability lodí byli však použity děla malého malého kalibru. Vojenská taktika byla v 16. století stejná jako v předcházajícím období, poté co [[dělostřelectvo]] zničilo nástavby lodí, ve kterých byli umístěno vojsko a větší část dělostřelectva došlo k dobití nepřátelského plavidla.
Vynález střílny v podpalubí však problém malého počtu těžkých děl s delším dostřelem vyřešil a to vedlo i ke změně taktiky. Přesunem děl do podpalubí se mimo jejich počtu zvýšila i stabilita lodě. Střílny v podpalubí poskytli dělostřelcům navíc i podstatně lepší ochranu před střelami z lehkých děl nepřítele.
Změnu v taktice boje předznamenali [[Anglie|Angličani]], kteří zavedli souboje na větší vzdálenost bez srážky nebo kolizí, tj. tzv. „stand of Tactics“. Tato taktika se ukázala úspěšná už při prvním použití, při souboji anglického loďstva se španělskou armádou, ¨která měla za úlohu zabezpečit invazi do Anglie. I když Španělské loďstvo překvapilo protivníka rychlým přesunem, následné tři dny trvající boje vyzněli v prospěch Anglického námořnictva. Anglické menší a obratnější galeony se silnou dělostřeleckou výzbrojí z dálky pálili po lodích nepřítele, který se snažil o přiblížení, což by jim pro větší počet vojska na palubě poskytlo výhodu.
Po třech dnech se Španělé stáhli, ale to byl jen začátek změny taktiky. Termín řadová loď se začal používat v první polovině 17. století. Rozdělení tehdy sloužilo pro lepší taktické použití, proto se v tom čase stávalo, že jedna loď byla zároveň označovaná jako galeona i jako řadová loď. Podle anglických námořních historiků byla první skutečnou řadovou lodí "Prince Royal", která byla spuštěna na vodu v roce [[1610]]. Loď měla délku 33,5 m a dělá byla rozmístěna na třech palubách.
Řadová taktika se ustálila v 17. století během válek o námořní nadvládu Anglie s Holandskem. Eskadry vojenských plavidel se skládali z řadových lodí, které měli přibližně podobnou velikost. Při boji plavali v jedné linii a manévry prováděli současně, tak jak to odpovídalo taktice. V boji využívali sílu bočných batérii. Vojenská eskadra bývala rozdělená na přední, hlavní a zadní voj. Dělostřelectvo již bylo hlavní zbraní.
Eskadra lodí v řadové formaci se snažila manévrovat, tak aby měla lepší pozici pro boj. Dělostřelecký souboj zpravidla probíhal ve vzdálenosti 250 až 500 [[metr]]ů. Z důvodu náročnosti boje se uplatňoval tvrdý výcvik. Z této taktiky se časem stala pevně daná pravidla pro vedení námořních bitev. Hlavně díky výcviku posádek dosáhli britští námořníci na moři významných úspěchů.
Přestože [[Španělsko]], [[Nizozemsko]] a [[Francie]] vybudovali obrovské loďstvo, a v případě Francie často i lepší lodě, byli jen zřídka schopni přizpůsobit se dovednost britských námořních posádek. Tyto posádky vynikali z části proto, že trávily mnohem více času na moři a měly lepší stravu.
British crews excelled, in part, because they spent much more time at sea, were generally better fed, were well trained in gunnery (allowing a faster rate of fire), and were generally more competent as the Royal Navy based promotion much more on merit rather than purchase. Britské posádky vynikal, zčásti proto, že strávil mnohem více času na moři, byly celkově lepší krmení, byli dobře vyškoleni v dělostřelectví
== Úpadek ==
Po roce [[1815]] začal postupně význam řadových lodí upadat. K velkým námořním bitvám docházelo ojediněle a větší část operací plnili menší lodě (např. [[fregata|fregaty]]). V polovině 19. století ještě vznikli první řadové lodě vybavené parným pohonem (první francouzská v roce 1850).
Během [[Krymská válka|Krymské války]] při odstřelování [[Sevastopol]]e byly použity s úspěchem první lodě chráněné pancířem. Dřevěné plachetnice zestárli a byli nahrazeni novými panceřovanými loděmi s parním pohonem.
* {{Překlad|sk|Radová loď}}
[[Kategorie:Válečné lodě]]
| |||