Bohumil Vít Tajovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
bratanec Anastáze Opaska, místo křtu, dílo, doktor h.c. |
||
Řádek 3:
== Biografie ==
[[Image:Krásná Hora, Vít Bohumil Tajovský.jpg|right|thumb|Pamětní deska opatovi Tajovskému v kostele sv. Jana Křtitele v [[Krásná Hora|Krásné Hoře]]]]
Bohumil Vít Tajovský, rodák z Klanečné u Havlíčkova Brodu, se narodil jako nejmladší ze čtyř bratrů 3. března 1912, je bratrancem [[Jan Anastáz Opasek|Anastáze Opaska]]. Pokřtěn byl v kostele sv. Jana Křtitele v [[Krásná Hora|Krásné Hoře]], kde mu byla zbudována pamětní deska.<ref>web obce Krásná Hora: [http://www.krasnahora.cz/vismo/galerie3.asp?id_org=7348&id_fotopary=1082&p1=3183 pamětní deska opata Víta Tajovského]</ref> Dětství prožil za [[první světová válka|první světové války]]. Jeho otec byl ve válce a vrátil se až v roce [[1919]] z ruského zajetí. Do obecné školy chodil do obce [[Poděbaby]]. V letech 1923-1931 studoval gymnázium v [[Německý Brod|Německém Brodě]]. Maturoval v roce [[1931]] a rozhodoval se mezi studiem [[botanika|botaniky]] a [[teologie]]. Rozhodl se pro teologickou fakultu a nastoupil do semináře v [[Hradec Králové|Hradci Králové]].▼
▲Bohumil Vít Tajovský, rodák z Klanečné u Havlíčkova Brodu, se narodil jako nejmladší ze čtyř bratrů 3. března 1912. Dětství prožil za [[první světová válka|první světové války]]. Jeho otec byl ve válce a vrátil se až v roce [[1919]] z ruského zajetí. Do obecné školy chodil do obce [[Poděbaby]]. V letech 1923-1931 studoval gymnázium v [[Německý Brod|Německém Brodě]]. Maturoval v roce [[1931]] a rozhodoval se mezi studiem [[botanika|botaniky]] a [[teologie]]. Rozhodl se pro teologickou fakultu a nastoupil do semináře v [[Hradec Králové|Hradci Králové]].
V roce [[1934]] se stal členem řádu [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]] a v roce [[1937]] byl vysvěcen na kněze. Od téhož roku pracoval jako archivář a knihovník Želivského kláštera. Od roku [[1942]] vyučoval na gymnáziu v [[Humpolec|Humpolci]] [[latina|latinu]], [[Filosofie|filozofii]], [[dějepis]] a [[náboženství]]. V roce [[1948]] byl zvolen a jmenován opatem Želivského kláštera. [[1949]] vyšetřoval okolnosti [[Číhošťský zázrak|číhošťského zázraku.]]
Řádek 12 ⟶ 11:
Odsouzen byl na 20 let těžkého vězení a byl vězněn na Pankráci, ve [[Valdice|Valdicích]], [[Věznice Mírov|Mírově]] a [[Věznice Leopoldov|Leopoldově]]. V žaláři strávil celkem 11 a půl roku. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Po propuštění nesměl vykonávat kněžské povolání ani žádnou veřejnou funkci. Žil v Havlíčkově Brodě a až do odchodu do penze mohl pracovat pouze jako nekvalifikovaný dělník. Celých 21 let byl neustále sledován [[Státní bezpečnost|státní bezpečností]]. Po [[Listopad 1989|listopadu 1989]] se jako opat vrátil do Želivského kláštera. V prosinci [[1999]] v Želivském klášteře zemřel.
Roku [[1993]] obdržel [[Doctor honoris causa|čestný doktorát]] teologie na řádové univerzitě St. Norbert College v De Pere v USA,<ref>Frantál Zdeněk: ''[http://www.obeczeliv.cz/soubory/19627/%C5%BDelivsk%C3%A9%20ozv%C4%9Bny%20%C4%8D_1_2002.doc?p1=27043 Člověk musí hořeti]'' in Želivské ozvěny, roč. 3, č. 1, březen 2002</ref><ref>Gabriela Hánečková: ''[http://tisk.cirkev.cz/z-domova/clovek-musi-horeti-opat-vit-tajovsky.html Člověk musí hořeti - opat Vít Tajovský]'', 10. 11. 2004</ref> roku [[1996]] byl opatu Tajovskému za jeho celoživotní postoje udělen [[řád Tomáše Garrigua Masaryka]].
==Dílo==
* Bohumil Vít Tajovský: ''Člověk musí hořeti'' (rozhovor Aleše Pelána a Jana Paulase), Torst 2001, -- 610 s., ISBN: 80-7215-126-6, EAN: 9788072151264
* Bohumil Vít Tajovský: ''Siard Falko, opat želivský'', Dauphin 2007 -- 208 s.
==Odkazy==
===Reference===
<references/>
{{DEFAULTSORT: Tajovský, Bohumil Vít}}
| |||