Verze z 29. 7. 2008, 21:39 editovat Winston Kaminsky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 817 editací m link ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2008, 14:03 editovat zrušit editaci Mychajlo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 888 editací předělávka/rozšíření úvodu, snaha rozdělit na povšechnou a dějinnou část; překlad sk zatím ponechán Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Islám}} '''Arabská filosofie''' ~~nebo~~či '''islámská filosofie''', jeněkdy [[též '''falsafa]]''' -je ~~jedna~~souhrnné zoznačení ~~nejvýznamnějších a nejbohatších národních~~pro [[filosofie\|~~filosofií~~filosofie]] ~~vytvořená~~vytvořené [[Arabové\|Araby]] a příslušníky jiných [[muslimové\|muslimských]] národů ~~používajících~~([[Peršané\|Peršanů]], [[~~arabština~~turkické národy\|~~arabštinu~~turkických národů]] a dalších), ~~která~~kterým [[arabština]] sloužila ~~jako~~či slouží coby [[Lingua franca\|mezinárodní jazyk,]] ~~podobně~~(obdobně jako [[latina]] ve středověké [[Evropa\|Evropě]]). Arabská filosofie tvoří charakteristický celek podobně jako [[Dějiny západní filosofie\|filosofie západní]], [[čínská filosofie]], či [[indická filosofie\|filosofie indická]]. Je výraznou součástí arabské kultury. == Charakteristika == Arabská filosofie tvoří charakteristický celek podobně jako [[Dějiny západní filosofie\|filosofie západní]], [[čínská filosofie]], či [[indická filosofie\|filosofie indická]]. Je výraznou součástí arabské kultury. Hlavní snahou islámské filosofie je zprostředkovat soulad [[racionální]]ho [[poznání]] s učením [[Korán]]u. Jejím předchůdcem byl v [[9. století]] tzv. [[kalám]] – systematická islámská [[teologie]] využívající [[dialektika\|dialektiku]]. Arabská (islámská) filosofie pochopitelně existuje i dnes; největšího rozkvětu však dosáhla ve [[středověk]]u, kdy výrazně ovlivňovala evropskou [[scholastika\|scholastiku]]. Označení '''falsafa''' se používá zpravidla právě pro filosofii tohoto období. Zásluhu na jejím vzniku nesou překladatelské snahy zejména [[Sýrie\|syrských]] [[Křesťanství\|křesťanů]], kteří tak uvedli do arabského světa především [[Antická filosofie\|řecký]] [[novoplatonismus]], [[aristotelismus]] a [[stoicismus]]. Dále ji ovlivnilo [[indická filosofie\|indické myšlení]] a další východní nauky. Výrazněji se začíná prosazovat v [[9. století]] a za dobu jejího rozkvětu se považuje [[12. století]]. Jejími centry byl na východě [[Bagdád]] a na západě [[Córdoba (španělské město)\|Córdoba]]. Falsafa dosáhla svého vrcholu v [[Irák]]u a [[Írán]]u během [[9. století\|9.]]-[[11. století]], v [[Andalusie\|Andalusii]] ([[Španělsko]]) během [[11. století\|11.]]-[[12. století]]. Jejími centry byl na východě [[Bagdád]] a na západě [[Córdoba (španělské město)\|Córdoba]] a nejvýznačnějšími představiteli [[Al-Fárábí]], [[Avicenna]] (Ibn Síná) a [[Averroes]] (Ibn Rušd). Tito filosofové byli často mnohostrannými učenci: kromě filosofie a logiky ovlivnili též [[matematika\|matematiku]], [[muzikologie\|muzikologii]] či [[alchymie\|alchymii]] a velmi často se věnovali [[lékařství]]. Na islámskou filosofii měla velký vliv filosofie řecká (hlavně [[Aristotelés]] a [[Platón]]). Arabové se s ní seznámili prostřednictvím syrských učenců. Dále ji ovlivnilo indické myšlení ([[indická filosofie]]) a východní teosofie. Žádný islámský filosof nemohl zároveň nebrat v potaz [[Korán]]. == Dějinný přehled == {{pahýl část}} Hlavním duchovním centrem východu se od roku [[330]] na více než tisíc let stalo hlavním město [[Východořímská říše\|Východořímské říše]] - [[Konstantinopol]]. Zde se střetlo řecké filosofické myšlení, římské chápání státu a [[křesťanství\|křesťanská víra]], aby se navzájem ovlivňovali a vytvářeli určitou syntézu. Bylo celkem přirozené, že se tu komentovala Aristotelova logika a Platónovy dialogy. Tyto komentáře se v arabských zemích (mezi které tehdy patřila [[Sýrie]], [[Persie]], [[Turecko]] a [[Egypt]]) staly východiskem takového rozkvětu věd a filosofie, jaký tehdejší západní svět do té doby neznal. To platí zejména o letech [[800]]-[[1200]]. Bez nadsázky lze říci, že arabští učenci zachránili dědictví řecké filosofie, zejména pak Aristotelův filosofický odkaz. Arabskou filosofii lze tradičně dělit na východní, (s centrem v [[Bagdád]]u) a západní (s centrem v [[Córdoba (španělské město)\|Córdobě]]). Nejstarší bagdádští filosofové byli zároveň lékaři a přírodovědně orientovanými učenci: [[Alkindus]] a [[Al-Fárábí]]. Oba zřetelně ovlivnil [[novoplatonismus]], zejména učení o ~~emanacii~~emanaci (vyzařování) všech jevů z jednoho ducha. Až [[Avicenna]] ovlivňuje vliv novoplatonismu ve prospěch Aristotela. Avicennovo hlavní dílo ''Kniha uzdravení'' je několika svazkovou encyklopedií filosofie a ostatních věd (logiky, fyziky, matematiky a metafyziky). V 9. století vznikl ve Španělsku [[Córdobský chalífát]]. Tento státní útvar se roku [[756]] oddělil od Bagdádu. Následně docházelo k arabskému osvojováni si Aristotelova učení. Nejvýznamnějším představitelem je [[Averroes]]. Mezi nejvýznamnější představitele moderní islámské filosofie patří například pákistánský básník a filosof [[Muhammad Iqbal]]. == Poznámky == {{Portál Filosofie}} * {{Překlad\|sk\|Arabská filozofia\|1719368}} {{Pahýl - filosofie}} [[Kategorie:Filosofie]] [[Kategorie:Arabská kultura]] [[ar:فلسفة إسلامية]] {{Link FA\|ar}}

Islámská filozofie: Porovnání verzí