Paleogén: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
SlfiBot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Janov s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Janov (Itálie)
Mydlinka (diskuse | příspěvky)
m fix linky
Řádek 1:
{{Geologická období}}
'''Paleogén''' je geologická perioda starších [[třetihory|třetihor]] patřící do éry [[kenozoikum|kenozoika]]. Název byl zaveden roku 1865 M.Hörnesem, který do něho zahrnul již dříve definované epochy: [[oligocén]] (1854, E. Beyrich) a [[eocén]] (1832, Ch. Lyell). Později k němu byl přiřazen [[paleocén]] (1874, W.P. Schimper). Spodní hranice 65,5 mil. let se klade na bázi hraničních jílů u El Kef v [[Tunisko|Tunisku]], svrchní hranice je 23 mil. let (definována severně od [[Janov (Itálie)|Janova]] v [[Itálie|Itálii]]). Stále převládalo teplé počasí, koncem eocénu však došlo celosvětově ke krátkému ochlazení. V oligocénu se znovu otepluje, tropická a subtropická květena se rozšiřuje více na sever, spolu s vlhkým a teplým klimatem dává vznik četným hnědouhelným pánvím. Dochází k oddělení [[Grónsko|Grónska]] od [[EurazieEurasie|Eurasie]], [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], [[Antarktida|Antarktidy]] a [[Austrálie]], vzniká [[Severní ledový oceán]]. V pásmu [[Tethys|Tethydy]] dochází ke vzniku pásemných pohoří od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Himáláje]].
 
==Bližší dělení==
Řádek 31:
Příznivé klima (vlhké, teplé) umožnilo rozvoj krytosemenných rostlin, které zcela dominují nad nahosemennými rostlinami. Z krytosemenných jsou zastoupeny jednoděložné rostliny ([[palmy]]) i dvouděložné ([[fikus]]y, [[magnolie]], [[vrba|vrby]], [[dub]]y, [[javor]]y, [[bříza|břízy]], [[topol]]y). Z jehličnanů jsou důležité [[sekvoj]]e (hlavní zdroj hnědého uhlí), [[tisovce]], [[jedle]], [[cedr]]y, [[cypřiš]]e. Smůla z borovic je nacházena ve formě [[jantar]]u v celém [[Baltské státy|Pobaltí]] s nálezy uzavřených rostlin a hmyzu.<br />Z mořských zástupců je stratigraficky důležitý [[nanoplankton]] (kokolity), jehož celosvětové rozšíření umožňuje korelaci jednotlivých vrstev paleogénu.
===Fauna===
Mezi jednobuněčnými vynikají [[dírkovci]], jejichž až 10 cm schránky jsou horninotvorným materiálem (vápence). Velké [[foraminifery]] mělkovodních facií ([[numuliti]]) vymírají ve středním oligocénu. Dalšími důležitými zástupci fauny jsou [[ježovky]] (Conochypeus, Schizester), [[krabi]], [[skořepatci]], [[raci]], [[hmyz]] (díky kvetoucím rostlinám), ocasatí [[obojžívelníci]] ([[mloci]]), [[žáby]]. Méně významní jsou [[koráli]] (soliterní) či [[brachiopodi]]. Hojné jsou nálezy žraločích zubů, mezi nálezy kostnatých ryb jsou zastoupeny všechny známé recentní druhy (sleďovité, [[treska|tresky]], [[makrela|makrely]]). Rozvíjí se [[ptáci]], kteří nemají ve vzduchu přirozené nepřátele, vyskytují se i nelétavé formy (Diatryma, Gastornis). <br />Volný prostor po vymření velkých plazů rychle obsazují zejména [[savci]]. Během paleogénu se objevuje asi 400 druhů. Jedná se o [[hmyzožravci|hmyzožravce]] (včetně předchůdců primátů), ježkovité, [[netopýři|netopýry]], [[hlodavci|hlodavce]] (poletuchy), zajícovité. [[Kopytníci|Kopytníky]] zastupuje vymřelý rod Condylarthra (dnes příbuzný rod [[hrabáč]] z jižní Afriky).<br /> [[LichokopníciLichokopitníci]] (Perissodactyla) jsou zastoupeni třemi skupinami:
*[[tapír|tapíři]] (vývoj od eocénu)
*[[nosorožec|nosorožci]] (největší tehdejší savec Baluchitherium s výškou až 6 m a délkou lebky přes 120 cm)