Studio Beseda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
→‎Působení Václava Klimenta Klicpery: úprava vnitřních odkazů
Řádek 12:
Mezitím byl chátrající „Zlatý orel“ přestavěn v roce 1838 zásluhou hejtmana V. Hrdličky a pevnostního velitele Wolfganga Laimla rytíře z Dědiny. Během přestavby se zvětšilo jeviště, zřídila šatna, zvýšil počet lóží (na 4 po každé straně hlediště) a místo obyčejných lavic byla pořízena číslovaná sedadla. Hlediště mělo partner i galerii. V obloucích proti lóžím bylo místo pro biskupa, pevnostního velitele, krajského hejtmana, purkmistra (dnešní starosta či primátor), štábní důstojníky a kamerálního radu (finanční náměstek). Dekorace maloval pražský divadelní malíř Mössner (pracoval pro [[Stavovské divadlo]] a [[Prozatímní divadlo]]) a malíř Aichbauer. Celkem se jednalo o 20 dekorací (např. gotický sál, Šedivý a červený pokoj, les, zahrada, vězení, město, hory, vesnice, přímořská krajina, zimní krajina a horizont s mraky) a jednu oponu, která je dnes uložena v hradeckém Muzeu Východních Čech. Mössner na oponu z červeného sametu namaloval pohled na Hradec Králové od Zámečku. S přestavbou se začalo v říjnu 1838 a v prosinci byla dokončena. Při slavnostním otevření dne 1. ledna 1839 tedy na Nový rok měl proslov Václav Kliment Klicpera a následovala německá veselohra, resp. úprava Zschokkeovy povídky Dobrodružství novoroční noci (Die Abenteurer einer Neujahrsnacht).
Přes veškeré úsilí se ukázalo, že nově vybudované prostory nestačí. Proto už 3. ledna 1839 bylo s majiteli domu Černíkovskými dohodnuto, že ze svého pokoje vybourají dveře na jeviště. Herci tak získali další šatnu a manželé dostávali na každé představení dva volné lístky do druhé řady.
V rychlém sledu se na programu střídaly činohry, veselohry a frašky. Jen zřídka se hrály tragédie, protože na ně chodilo jen málo diváků. Z české dramatické tvorby se hrají Klicpera a Tyl, také překlady Štěpánka a Chmely. Vrcholem pak byly opery, zejména Škroupův Dráteník. Kostýmy se půjčovaly z pražského [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]]. Společně s ochotníky zde hrály i kočovné společnosti.
V roce 1846 dostal Klicpera nabídku ze staroměstského gymnázia v Praze, a tak se s Hradcem Králové loučil po svém 27letém pobytu. Žáci mu po jeho proslovu sehráli hru „Uhlířka“ a uspořádali pochod k domu, kde bydlel. Klicperův odkaz převzala Jednota divadelních ochotníků, která později přijala Klicperovo jméno.
 
 
== Útlum divadla „U Zlatého orla“ a zrod Klicperova divadla ==