Wikipedie

Spojené státy americké: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele „88.103.223.111“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „WikiDreamer Bot“.
Martin Marek (diskuse | příspěvky)
1 726 editací
m oprava překlepů
Řádek 58:
[[Soubor:U.S. Territorial Acquisitions.png|thumb|Mapa expanze Spojených států v 18. a 19. století]]
 
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: [[Vermont]] ([[1791]]), [[Kentucky]] ([[1792]]), [[Tennessee]] ([[1796]]), [[Ohio]] ([[1803]]). Roku [[1803]] byla od [[Francie]] odkoupena [[Louisiana (Nová Francie)|Louisiana]] (její část přijata do Unie jako [[Louisiana|stejnojmenný stát]] roku [[1812]]). Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k [[Britsko-americká válka|britsko-americké válce]] (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) ([[1812]]-[[1814]]). Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázděnostizaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], a zabrat zbytek britského panství v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Neuspěly však, jejich vpád do [[Kanada|Kanady]] skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky a obě strany se tedy dohodly na návratu ke ''[[status quo ante belum|statu quo ante]]'' doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
 
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: [[Indiana]] ([[1816]]), [[Mississippi]] ([[1817]]), [[Illinois]] ([[1818]]), [[Alabama]] ([[1819]]), [[Maine]] ([[1820]]), [[Missouri]] ([[1821]]). Roku [[1819]] získaly USA od Španělska [[Florida|Floridu]] (stát od [[1845]]). Roku 1845 byl [[anexe|anektován]] [[Texas]] a po americko-mexické válce z let [[1846]]-[[1848]] [[Kalifornie]] (stát od [[1850]]) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: [[Arkansas]] ([[1836]]), [[Michigan]] ([[1837]]), [[Iowa]] ([[1846]]), [[Wisconsin]] ([[1848]]), [[Minnesota]] ([[1858]]), [[Oregon]] ([[1859]]).
Řádek 152:
{{viz též|Demografie Spojených států}}
 
Dne [[17. říjen|17. října]] [[2006]] překročily Spojené státy hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,89 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s [[Evropská Unie|Evropskou Unií]], kde je přírustekpřírůstek pouze 0,16 %.
USA mají velmi rozmanitou populaci. V zemi je 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Je to dáno imigrací, která provázela Spojené státy po celou jejich historii, a stále provází.
Předchozí staletí se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, dnešní imigranty představují přistěhovalci z [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] (hlavně z [[Mexiko|Mexika]], [[Kuba|Kuby]] a [[Portoriko|Portorika]]) a z [[Asie]].
Řádek 172:
Ve Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významější roli, než je tomu v Evropě, kde došlo v druhé polovině [[20. století]] k rozsáhlé [[sekularizace|sekularizaci]] společnosti v řadě zemí (kupř. [[Švédsko]], [[Česko|Česká republika]], [[Estonsko]] a další). Je obtížné až nemožné dodat pro USA přesná čísla, neboť v této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu [[sčítání lidu]] (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se [[víra|víry]] neptají), takže počty [[věřící]]ch se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných [[církev|církví]] a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel [[bez vyznání]] je asi 14 %.
 
Nejrozšířenějším [[náboženství]]m ve Spojených státech je [[křesťanství]], k němuž se hlásí asi 76% až 81% obyvatel. Zhruba 2/3 z nich jsou [[Protestantství|protestantéprotestanti]], kteří jsou ovšem roztříštěni do mnoha dílčích seskupení a denominací, takže nejsilnější církví je [[římskokatolická církev|církev římskokatolická]], k níž náleží zbylá třetina křesťanů (asi 25 % obyvatel).
 
Jako nejpočetnější a nejvýznamnější kohorta obyvatel (z náboženského hlediska), jsou bráni [[evangelikalismus|evangelikálové]], těsně následovaní katolíky (obojí zhruba 25 %, takže pořadí se může v různých statistikách měnit). Vysoká koncentrace konzervativních protestantů v jihovýchodní části USA, kde tito představují dominantní kulturní a politickou sílu, dala této oblasti přezdívku ''[[biblický pás]]'' (protestantéprotestanti kladou na [[Bible|bibli]] a její text enormní důraz).
 
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z nich jsou [[judaismus]], [[islám]], [[budhismus]] a [[hinduismus]]. Zejména počet vyznavačů islámu a budhismu rychle roste.
 
* [[Křesťanství|'''Křesťané''']] 76,7%
** [[Protestantství|'''ProtestantéProtestanti''']] 52%
*** [[Baptisté]] 16,3%
*** [[Metodisté]] 6,8%
Řádek 202:
 
{{viz též|Metropolitní oblasti v USA}}
Více než 83% američanůAmeričanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města ([[New York]], [[Los Angeles]], [[Chicago]] a [[Houston]]) s populací větší než 2 miliony.
Ve Spojených státech je 50 [[Metropolitní oblasti v USA|metropolitních oblastí]], které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří [[Dallas]], [[Houston]], [[Atlanta]] a [[Phoenix (Arizona)|Phoenix]].
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_americké“