Saavedrova pozice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava |
m odkazy, typo, cizojazyčně |
||
Řádek 20:
'''Saavedrova pozice''' je jedna z nejznámějších [[šachová koncovka|šachových koncovek]]. Pojmenována byla po Fernandu Saavedrovi (1849–1922), [[Španělsko|španělském]] [[kněz]]i žijícím v [[Glasgow]], který si jako první všiml, že nemusí vést k [[remíza|remíze]], jak se do té doby soudilo, ale lze ji dovést do vítězného konce.
Základní ideou řešení je [[proměna (šachy)|proměna pěšce]] ve [[věž (šachy)|věž]] místo obvyklé [[dáma (šachy)|dámy]]. Proměna v
| příjmení =
| jméno =
Řádek 38:
| url = http://www.jbmd.com/sach/archiv56-left.htm#histor
| issn =
}} </ref> Saavedrova myšlenka inspirovala tvorbu mnoha skladatelů šachových úloh, známá je například Liburkinova studie z
== Rozbor ==
Řádek 53:
}} </ref>
Černý může ovšem odolávat ještě mnohem déle, pokud zvolí přechod do koncovky věže proti dámě. Kdyby zahrál '''3. ... Kb2''', bílý jednoduše odpoví '''4. c8D'''
==Historie==
Řádek 83:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Johannes Zukertort]] však v {{Cizojazyčně|en|''City of London Chess Magazine''}} poznamenal, že bílý mohl partii dovést k výhře následujícími tahy: 4. Kc5 (nikoliv 4. Kb5 Va1, protože bílý by nemohl svého pěšce proměnit kvůli hrozbě 5. ... Vb1+) 4. ... Va5+ 5. Kc4 Va4+ 6. Kc3 (nebo 6. Kb3 Va1 7. Kb2) 6. ... Va3+ 7. Kb2. Nyní bílý může proměnit pěšce v dámu, přičemž dáma proti věži znamená teoretickou výhru (postup vedoucí k vítězství v takové situaci již dříve ukázali ve své studii (publikované v září 1853 v {{Cizojazyčně|en|''The Chess Player''}}) [[Josef Kling]] a [[Bernhard Horwitz]].
{{Chess diagram small|=
Řádek 98:
1 | | | | | | | | |=
a b c d e f g h
|Černý na tahu, bílý vyhraje
}}
Po Potterově smrti v březnu 1895 G. E. Barbier publikoval 27. dubna v šachovém sloupku Glasgowského periodika {{Cizojazyčně|en|''Weekly Citizen''}} pozici, o níž tvrdil, že se objevila ve zmíněné partii Fenton – Potter. Ve skutečnosti si partii špatně zapamatoval, a pozice (zobrazená na třetím diagramu) nikdy nenastala. Publikována byla se zadáním „černý na tahu, bílý vyhraje“: '''1. ... Vd6+ 2. Kb5 Vd5+ 3. Kb4 Vd4+ 4. Kb3 Vd3+ 5. Kc2'''.<ref name="RU"/>
Když Barbier 4. května publikoval řešení, prohlásil, že přemístěním černého [[král (šachy)|krále]] z pole h6 na a1 by pozice byla přeměněna na studii, v níž černý na tahu remizuje. 11. května poskytl řešení: '''1. ... Vd6+ 2. Kb5 Vd5+ 3. Kb4 Vd4+ 4. Kb3 Vd3+ 5. Kc2 Vd4! 6. c8D Vc4+ 7. Dxc4''' [[pat]]. Fernando Saavedra ovšem poznamenal, že minoritní proměna '''6. c8V''' vede k výhře bílého. Barbier jeho poznatek oznámil 18. května a řešení publikoval o týden později.<ref name="Krabbé"/> V současné době uváděné postavení figur na [[šachovnice|šachovnici]] pochází od [[Emanuel Lasker|Emanuela Laskera]], který studii publikoval 1. června 1902 v {{Cizojazyčně|en|''The Brooklyn Daily Eagle''}}, přičemž posunul bílého pěšce z c7 zpět na c6 a změnil zadání na standardní formulaci „bílý na tahu vyhraje“.
==Inspirace==
Řádek 120:
1 |kd| | |kl| | | | |=
a b c d e f g h
|
}}
Studie bývá často reprodukována a John Roycoft ji v {{Cizojazyčně|en|''Test Tube Chess''}} nazval „nesporně nejslavnější studií šachové koncovky.“<ref> {{Citace monografie
| příjmení = Roycroft
| jméno = John
Řádek 144:
==Externí odkazy==
*[http://www.chessvideos.tv/forum/about676.html Video vysvětlující Saavedrovu pozici] {{en}}
==Reference==
|