Verze z 16. 5. 2008, 09:33 editovat Jvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 83 615 editací m rekat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 7. 2008, 21:48 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací rozšíření, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Goldleaf.jpg\|thumb\|~~Zlatník~~200 ~~nalepuje~~px\|Pozlacovač nanáší plátky dvaadvacetikarátového zlata na podklad]] [[Soubor: Agate.jpg\|thumb\|200 px\|<center> Hlazení achátem </center>]] '''Zlacení''' čia '''pozlacování''' jsou různé techniky nanášení tenké vrstvy [[zlato\|zlata]] na povrch jiných materiálů. ~~Pozlacování~~Obojí je známo již od ~~antiky~~starověku, zmiňuje se ve [[Starý zákon\|Starém zákoně]] i u [[Herodotos\|Herodota]]. Tradičně je jeho smyslem docílit dekorativní a luxusně vyhlížející povrch, který zároveň lépe vzdoruje korozi a vlivům povětrnosti. Již od antiky se často pozlacují zejména [[náboženství\|kultovní]] a [[rituál]]ní předměty. V současnosti se zlacení navíc ~~pozlacování~~ využívá i v [[elektronika\|elektronice]] a elektrotechnice, ~~například~~zejména pro lepší vlastnosti pozlacených kontaktů. == Druhy pozlacování a zlacení == Proces pozlacování může být buď ''mechanický'' (např. nalepováním tenkého zlatého plátku na základní materiál) nebo ''chemický'' (při němž se zlato vylučuje na povrchu pozlacovaného předmětu pomocí chemické reakce). V odborném použití se rozlišuje mezi * pozlacováním, což je nalepování velmi tenké zlaté fólie na libovolný povrch, a * zlacením kovových předmětů, což může být buď zlacení v ohni, zlacení plátováním, galvanické zlacení, zlacení napařováním. Jiné techniky jsou zlacení skla, porcelánu a keramiky. == Pozlacování == [[kategorie:umění]]▼ [[Soubor: Meister Theoderich von Prag 002.jpg\|thumb\|200 px\|left\|<center> Mistr Teodorich: Sv. Jeroným<br /> <small> (pozadí zlacené plátky) </small></center>]] [[kategorie:řemesla]]▼ Pozlacování čili '''plátkové zlacení''' znamená mechanické nanášení zlaté fólie (tzv. '''pozlátko''') na kovový nebo nekovový povrch. V předhistorických dobách se tenký zlatý plech na zdrsněné kovové povrchy upevňoval někdy jen tlakem hladítka (viz např. [[disk z Nebry]]). Jinak se pozlátko na podklad lepí, a to v [[knihařství]] vaječným bílkem, který se pak vytvrdí nahřátým razidlem, jinak nějakým (často lihovým) lakem na připravenou a vyhlazenou podložku (''bolus''). Pozlátko je mimořádně tenké (proti světlu průsvitné) a zacházení s ním vyžaduje zvláštní techniku: pozlacovač je krájí na koženém polštářku, nanáší na místo navlhčeným štětcem a připevňuje hladítkem. Pozlacený povrch lze ještě zdobit vytlačováním a podobně, jak to bylo běžné na středověkých obrazech. [[kategorie:zlato]]▼ Pozlacování fólií se dnes užívá ve výtvarném umění, v rámařství, v knihařství a podobně, zpravidla se však užívají barvené fólie ze slitin mědi nebo eloxované fólie z hliníku. Od pozlacování je třeba odlišit natírání "zlatou" barvou, většinou obsahující eloxovaný hliníkový prášek. == Zlacení kovových předmětů == Nejstarší technika zlacení barevných kovů je '''zlacení v ohni''': předmět se natře zlatým [[amalgám]]em (roztokem zlata ve [[rtuť\|rtuti]]), pak se nad ohněm vypálí a vzniklá vrstvička zlata vyleští hladítkem. V ohni se zlatily například bohoslužebné nádoby, [[kalich]]y, [[patena\|pateny]] a podobně. Různými přísadami lze dosáhnout různých barev zlata. Zlatá vrstvička na podkladu dokonale drží, manipulace se rtutí je však zdraví škodlivá a proto je postup dnes zakázán. Jiný starší způsob je '''zlacení plátováním''' (''doublé''): na silný mosazný nebo tombakový plech se navaří tenčí zlatý plech a vzniklý sendvič se pak válcuje na potřebnou tloušťku. Z takto vzniklého materiálu se pak vyráběly šperky, kterým se někdy také říká doublé. Vrstvička zlata na podkladu dokonale drží a je obvykle silnější než při následujícím postupu. Používá se dnes ještě na hodinková pouzdra. Dnes nejběžnější technikou je '''galvanické zlacení''', při němž se zlacený předmět zavěsí jako [[katoda]] do zlaticí lázně (obvykle obsahující [[kyanid zlatitý]]) a průchodem proudu se na něm usazuje vrstvička ryzího zlata. Předměty z železných kovů se často napřed poměďují, někdy ještě niklují a podobně, aby se dosáhlo správné barvy. Vrstvička zlata může být téměř libovolně slabá, proto je i zlacení méně odolné než předchozí postupy. Zcela moderní technikou je '''zlacení napařováním''' ve vakuu: v nádrži s vyčerpaným vzduchem se elektricky odpaří zlato, které se usazuje na chladných površích. Tím lze dosáhnout extrémně tenké vrstvy na libovolném podkladu, proto se používá například v mikroskopii na zvýraznění preparátu, ale i pro zdobení módních doplňků a podobně. == Zlacení skla a porcelánu == Sklo a keramiku lze pozlacovat pozlátkem, trvalejší a také levnější je '''zlacení vpalováním'''. Dekor se nanese zlatou pastou, která se pak vypálí a při některých postuipech ještě dodatečně leští hladítky. Vpalované zlacení je poměrně trvanlivé, je však také nákladné a dnes se obvykle nahrazuje jinými materiály. == Externí odkazy== {{en}} [http://www.bookbinding.com/gilding/frontpage.htm Isaac H. Walker, ''The Process of Gilding and Bronzing Picture Frames'' 1884] [http://www.societyofgilders.org Society of Gilders] - art and science of gilding [http://www.schoolofappliedarts.org/history_p5.php The history of gilding] ▲[[kategorie:~~zlato~~Umělecké techniky]] ▲[[kategorie:~~řemesla~~Řemesla]] ▲[[kategorie:~~umění~~Zlato]] [[de:Vergolden]]

Zlacení: Porovnání verzí