[[Soubor:Helmed_Hoplite_Sparta.JPG|thumb|Dórský [[hoplít]]. Pravděpodobně se jedná o vypodobení [[Sparta|spartského]] krále [[Leonidás|Leonida]]]]
[[Soubor:Helmed_Hoplite_Sparta.JPG|thumb|Dórský [[hoplita]] (opěšalý těžkooděnec). Snad jde o vypodobení [[Sparta|Sparťana]] [[Leonidas]]e.]]'''Dórové''' ([[řečtina|řecky]]: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních [[Řecko|řeckých]] kmenů, vedle [[Achájové|Achájů]], [[Iónové|Iónů]] a [[Aiólové|Aiólů]]. Odlišovali se vlastním dialektem řečtiny a charakteristickými tradicemi a společenskou strukturou. Původně sídlili na hornatém severu a severovýchodě Řecka, v [[Makedonie (království)|Makedonii]] a v [[Épeiros|Épeiru]]. Z ne příliš jasných příčin poté došlo k jejich migraci na jih na [[Peloponés]] a egejské ostrovy, částečně na pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]] a tzv. [[Magna Graecia|Velkého Řecka]] (dnešního jižního pobřeží Itálie). Údajným zakladatelem kmene Dórů měl být podle pověsti [[Dóros]], syn Helléna, mýtický patriarcha Helénů.
Ve starověku, v 5. století př. n. l., byli Dórové a Iónové dvěma nejpočetnějšími a nejvýznamnějšími řeckými etniky, jejichž soupeření vrcholilo [[Peloponéská válka|Peloponéskou válkou]]. V té byli Dórové reprezentováni Spartou a dalšími členy Peloponéského spolku.
