Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ro:Juhani Aho
m Realismus - odkazy na rozcestník
Řádek 1:
[[Soubor:Juhani_Aho.jpg|thumb|Juhani Aho]]
'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] – [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[Realismus (literatura)|realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet]]a, [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck]]a a jiných.
 
== Životopis ==
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce [[1884]], kdy byl jeho otec jmenován [[farář]]em v [[Iisalmi]], se rodina přestěhovala na faru ve [[Vieremä]]. Matkou byl vychováván v přísném duchu [[pietismus|pietismu]]. V letech [[1872]]–[[1880]] studoval v [[Kuopio|Kuopiu]] a v roce [[1880]] nastoupil na [[Helsinská univerzita|Helsinskou univerzitu]], kde do roku [[1884]] studoval klasické [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]] a [[historie|historii]], školu však opustil bez promoce.
 
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný [[Norsko|norskou]] [[realismusRealismus (literatura)|realistickou]] školou, druhý pobytem v [[Paříž]]i.
 
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]–[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''.
Řádek 13:
V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].
 
Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismusRealismus (literatura)|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
 
Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldanová-Brofeldtová|Venny Soldan-Brofeldtovou]], s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.