Olšany (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + další významy |
m 30. válka odkaz |
||
Řádek 4:
Jeden z olšanských dvorů (s pozemky začínajícími u novoměstských hradeb) dostal se do majetku nově založeného ([[1355]]) kláštera sv. Ambrože na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]]. Pražané tento „klášterní“ olšanský dvůr na počátku doby husitské zabrali a v roce [[1421]] jej zapsali staroměstskému Janovi z Žatce, ale již v roce [[1428]] přešel do rukou novoměstského Pavla Dětřicha (později [[purkmistr]]a), avšak zdá se, že [[Jiří z Poděbrad|Jiří Poděbradský]] Pavlovi právo ke dvoru odňal a postoupil jej nejvyššímu [[mincmistr]]ovi Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Na počátku 16. století se stal majitelem dvora Jakub střelec.
Druhý olšanský dvůr byl vlastněn v polovině 14. století staroměstským měšťanem Štěpánem Pušem a později patřil Mikulášovi z Olšan a od roku [[1391]] jeho synu Štěpánovi nazývanému také Počernický. Tehdy ke tomuto dvoru patřily 3 poddanské chalupy, pole, rybníky a vinice. V roce [[1422]] byl tento (Henricův) poplužní dvůr vypálen. V roce [[1544]] pražské [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] a pražské [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] vykoupila společně tento olšanský majetek za 2250 kop grošů českých a tyto peníze získávala zpět rozprodejem pozemků, přičemž jim ještě zůstal dvůr se 136 ha pozemků. Ten v letech [[1557]]-65 přešel do výhradního vlastnictví Starého Města. Tento „staroměstský“ dvůr olšanský byl
Po vypuknutí [[mor]]u v Praze v roce [[1680]] zřídila pražská města v Olšanech tři morové hřbitovy: staroměstský (s kostelem sv. Rocha z roku [[1682]]), novoměstský (s barokním kostelem sv. Kříže postaveným v letech [[1717]]-19 po další morové epidemii v Praze) a židovský.
| |||