Bernoulliho rovnice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
B. r. platí i pro proudění s volnou hladinou!
Kubajzz (diskuse | příspěvky)
m Oprava odkazů vedoucích na rozcestník
Řádek 4:
:<math>\frac{1}{2} \rho v^2 + p + \rho u(\mathbf{x}) = \mathrm{konst.}</math>
kde <math>\rho</math> je [[hustota]] [[Kapalina|kapaliny]], ''v'' je [[Rychlost (mechanika)|rychlost]] [[proudění]], ''p'' je [[tlak]] v kapalině a u je gravitační potenciál v daném bodě. První člen v Bernoulliho rovnici představuje [[Kinetická energie|kinetickou energii]], druhý člen představuje [[Tlaková potenciální energie|tlakovou potenciální energii]] objemové jednotky kapaliny a třetí člen (gravitační) potenciál, ve kterém se kapalina nachází. ''Součet'' [[kinetická energie|kinetické energie]] a [[potenciální energie]] (tlakové + gravitační) je ve všech místech trubice ''stejný''. Tato rovnice bývá často uváděna ve tvaru, který platí pro [[homogenní gravitační pole]]
 
:<math>\frac{1}{2} \rho v^2 + p + \rho g h = \mathrm{konst.}</math>
Řádek 62:
===Důsledky===
Z Bernoulliho rovnice vyplývá, že [[tlak]] proudící kapaliny klesá s rostoucí [[Rychlost (mechanika)|rychlost]]í. Pokud [[plyn]] proudí trubicí dostatečnou rychlostí, tlak v tom místě se natolik zmenší, že toho lze využít například pro odsávání. Tomuto jevu se říká [[hydrodynamický paradox]] (hydrodynamické paradoxon) a využívá se ho například u [[rozprašovač]]ů, natěračských pistolí nebo v [[karburátor]]u.
 
;Výtoková rychlost