Výklad práva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
 
'''Výklad (interpretace)''' [[právní předpis|právních předpisů]] je mimořádně důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění [[právní předpis|právních předpisů]] nelze ve složitějších případech vyčíst, jaké právní normy na danou [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] dopadají a jak přesně jim v daném kontextu rozumět.
 
Výklad je považován za „královskou“ disciplínu práva, mezi právníky velmi ceněnou; kreativním výkladem právních předpisů lze dojít k závěrům, které se zdají být v příkrém nesouladu se zněním právního předpisů, zato však v překvapivém souladu se zájmy právníkova [[klient]]a.
 
Rozeznávají se tyto základní výkladové metody:
#'''Gramatický výklad''' je přímočarý výklad právní normy z jejího textu. Při výkladu se vychází ze struktury věty, rozebírají se vztahy mezi jednotlivými částmi souvětí i jednotlivých vět, co použité výrazy obvykle znamenají apod.
#'''Systematický výklad''' nastupuje, pokud gramatický výklad nedal odpověď na všechny otázky. Při něm se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu, dovozuje se, jaký význam mají [[marginální rubriky]], zda lze na právní normu vztáhnout implicitní [[právní norma|hypotézu]] atd.
#'''Teleologický výklad''' (výklad ''e ratione legis'' = ze smyslu zákona) zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce (popř. autora podzákonného předpisu) a jaký je účel rozebírané právní normy. Při tomto výkladu se bere v potaz např. [[důvodová zpráva]] k zákonu, případně též průběh rozpravy v [[Parlament]]u, často se využívá argumentace [[argumentum reductionis ad absurdum|ad absurdum]] („takhle to přece nemohl Parlament myslet!“).
#'''Historický výklad''' zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce (popř. autora podzákonného předpisu) v době přijímaní právní úpravy. Při tomto výkladu se bere v potaz např. [[důvodová zpráva]] k zákonu, případně též průběh rozpravy v [[Parlament]]u.
#'''Komparativní výklad''' je založen na analýze obdobné úpravy v jiných právních předpisech, případně dokonce i cizích právních řádech. PatříV takovém příapdě patří k málo používaným metodám, neboť existence určité zahraniční úpravy nemá k interpretaci českého práva přímou relevanci.
#'''Opravný výklad''' jde nejdál a vychází z premisy, že zákonodárce (autor podzákonného předpisu) se zmýlil a chtěl ve skutečnosti normovat jinak, než nakonec učinil. Takovou domněnku je však potřeba velmi dobře odůvodnit, neboť vykládat právní normu ''proti jejímu znění'' flagrantně porušuje princip [[právní jistota|právní jistoty]].
{{právo}}