Infračervená astronomie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Moderní infračervená astronomie: link fix + poznámka do věty
m zpřesnění věty a oprava linku
Řádek 5:
 
=== Objev ===
PotéZanedlouho poté, co [[Isaac Newton]] použil skleněného hranolu k rozštěpení bílého světla na barevné spektrum, bylo roku [[1800]] slavným britským astronomem [[William Herschel|Williamem Herschelem]] zjištěno, že část svazku světla ze [[Slunce]] s nejvetší teplotou překročila konec červené části spektra. Tyto „žhavé paprsky“ dokonce tvořily i [[spektrální čáry]].
Roku [[1856]] bylo infračervené záření detekováno skotským astronomem Charlesem Piazzi Smythem i v měsíčním svitu.
 
=== Moderní infračervená astronomie ===
Infračervené záření, které se svou [[Vlnová délka|vlnovou délkou]] blíží viditelné části světla, se mu i svým chováním do značné míry podobá - může být tedy i detekováno podobnými zařízeními jako viditelné světlo. Z tohoto důvodu se blízké IR záření včleňuje do viditelného optického spektra - většina teleskopů je tedy schopna provádět pozorování i v blízkém„blízkém“ IR spektru. Vzdálenější části IR spektra musí již být pozorovány speciálními tleskopy jako je např. ''James Clerk Maxwell Telescope'' v [[Mauna Kea Observatory]].
 
Tak jako ostatní formy elektromagnetického záření je i to infračervé vědci využíváno pro hlubší zkoumání [[Vesmír|vesmíru]]. Jelikož má IR záření vysokou teplotu, je nutné, aby byl teleskop při jeho pozorování stíněn a navíc ochlazován tekutým [[Dusík|dusíkem]] (LN<sub>2</sub>). Nejvíce se tado nutnost projevuje ve střední až vzdálené části IR spektra. Značné problémy při pozorování IR záření pozemními teleskopy působí vodní pára v [[Zemská atmosféra|Zemské atmosféře]], která absourbuje jeho značnou část. Z tohoto důvodu jsou tedy teleskopy umísťovnány do míst s velkou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí vzduchu. Mezi observatoře, které jsou vybudovány na takovém místě patří ''Mauna Kea Observatory'' (4205 m.n.m.) nebo ''Atacama Large Millimeter Array'' v [[Chile]] (5000 m.n.m.).
 
Stejně tak, jak je tomu u optických teleskopů, je i pro infračervené teleskopy nejlepší umístění ve vesmíru. Mezi takové patří [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], který dokáže sledovat i IR část a nedávno vypuštěný [[SpitzerSpitzerův Spacevesmírný Telescopedalekohled]], který je přímo určen pro pozorování infračerveného záření.
 
Mezi další metody pozorování patří také letadlové observatoře (pozorovací přístroje jsou umístěny na palubě letadla) jako jsou [[Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy]] nebo [[Kuiper Airborne Observatory]]. Sledováním ve vysokých částech atmosféry ([[Stratosféra|stratosféra]]) je totiž zmírněn negativní vliv vodní páry, která IR záření absorbuje.