Mattioliho herbář: Porovnání verzí

'''Mattioliho herbář''' (V češtině též ''Herbář neboli bylinář'', latinsky původně ''Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis'') je jednou z nejvýznamnějších [[botanika|botanických]] knih [[16. století]]. Jeho autorem byl italský [[lékař]] a botanik [[Pietro Andrea Mattioli]], který jej původně napsal jako [[komentář]] spisu ''De materia medica'' od významného [[Starověk|antického]] lékaře a učence [[Dioskůrides|Pedacia Dioskúrida z Anazarby]]. Mattioli knihu neustále rozšiřoval a aktualizoval, takže se od sebe jednotlivá [[autorizace|autorizovaná]] vydání liší rozsahem a podobou.

 

Mattioli byl vystudovaný lékař. Zájem o botaniku u něj pramenil ze zájmu o lékařské využití rostlin, kterým se zabývá také [[Starověk|antický]] text ''De materia medica'' napsaný učencem a lékařem prvního století Pedaciem Dioskúridem z Anazarby. Tento text Mattioli ve čtyřicátých letech 16. století překládal z [[latina|latiny]] do [[italština|italštiny]]. První verze textu [[herbář]]e vyšla italsky v roce [[1544]] jako komentář italského překladu ''De materia medica'' pod názvem ''Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis''.<ref>PEŠEK, Jiří: ''Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře'', Časopis ''Slovo k historii'' č. 32, Melantrich, Praha 1991, S. 19.</ref>

[[Image:Melantrich34.jpg|thumb|left|upright|Mattioliho ''Herbář neboli bylinář'' – titulní strana německé verze z roku 1563]]

Po té byl Herbář vydán ještě mnohokrát, přičemž byl při jednotlivých vydáních autorem stále doplňován. Vydáván je prakticky až do současnosti, i když dnes již hraje spíše roli literátní zajímavosti, neboť byl po odborně i jazykově stránce překonán řadou mladších publikací.

 

[[Image:Melantrich04.jpg|thumb|upright|Mattioliho ''Herbář neboli bylinář'' z roku 1562 – textová strana s vyobrazením]]

Herbář byl od počátku opatřen řadou [[dřevoryt]]ových ilustrací. V českém i německém vydání je něco přes 200 ilustrací. Většina z nich vznikla přímo v Praze v Melantrichově domě rukou [[malíř]]e Hanse Minicha a dřevorytce Daniela, kteří byli pro tuto práci Melantrichem najati. Asi padesát dřevorytů (''„50 abrisů figur z Herbarium“'') bylo však na objednávku arcivévody vyrobeno v [[Augsburg]]u, [[Norimberk]]u a [[Štrasburk]]u. [[Štočky]] z nichž byly dřevorytové ilustrace tištěny byly přitom majetkem Pietra Andrea Mattioliho, který si je po odchodu na tyrolský [[Ambrass]] v roce [[1564]] odvezl s sebou.<ref name=p20-21>PEŠEK, Jiří (cit. v pozn. 1) S. 20–21.</ref>

Německé vydání se pochopitelně prodávalo především v [[Německo|Německých zemích]] a [[Rakousko|Rakousku]], ale i v dalších zemích s německy mluvícím obyvatelstvem, Čechy nevyjímaje. Část německého vydání Valgariss zřejmě prodal také ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] na knižním veletrhu. Je velmi pravděpodobné, že [[investice]] vložené zúčastněnými do přípravy a tisku herbáře se vrátily poměrně rychle. Cena nesvázané knihy přitom byla tři až čtyři kopy [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]].<ref name=p21/>

 

Herbář byl knihou praktickou, jak dokládá už to, že byl téměř programově vydáván v [[národní jazyk|národních jazycích]] a ne v latině, v níž byly vydávány odborné publikace. To však neznamená, že by nešlo o knihu na vysoké odborné úrovni. V měšťanských domácnostech byl herbář používán jako praktická [[příručka]] k [[léčba|léčení]], ale také k [[vaření]]. Dokonce byl čten jako [[beletrie]], neboť zde byly umístěny i poisy [[exotický]]ch rostlin a stromů. Takto byl herbář užíván minimálně do [[18. století]].<ref name=p21/>

 

===Externí odkazy===

* [http://www.amo-bulbi.it/ad_Mattioli_N.htm Ukázka české verze herbáře – Kapitola CXLI. (''O Narcyssku aneb Narcyssowé růžičce'') ]

 

[[Kategorie:Knihy roku 1544]]