|
'''Athanagild''' byl [[Vizigóti|vizigótským]] [[panovník|králemkrál]]em. Vládl v [[Hispánie|Hispánii]] ([[Pyrenejský poloostrov]] – dnešní [[Španělsko]] a [[Portugalsko]]) od roku [[555]] do roku [[567]].
Roku [[551]] vypukla proti „zpustlému“v [[VizigótiKatalánsko|vizigótskémuKatalánsku]] [[panovník|proti „zpustlému“ vizigótskému králi]] [[Agila|Agilovi]] v Katalánsku otevřená revolta pod vedením představitele šlechty velkostatkáře Athanagilda. Občanská válka přinesla do země chaos a jedna z bojujících stran – údaje se různí – požádala o pomoc [[císařByzantská říše|císařevýchodořímského]] [[Byzantská říše|Východořímské říšecísař]]e [[Justinián I.|Justiniana I. Velikého]].
[[Císař]] vyslal z [[GalieKonstantinopol]]e do jižní [[Hispánie]] (dnešní [[Andalusie]]) malou armádu, kterou vedl [[Petrus Marcellinus Felix Liberius (patricius)|Liberius]], aby zabrala tamější území. Přestože síly [[ByzantinciByzantská říše|římskébyzantské]] armády čítaly pouze asi 2000 mužů, dosáhla pod Liberiovým vedením velkých úspěchů a poddalo se jí mnoho měst. V průběhu bojů se Athanagild dohodl s císařem a s byzantskou pomocí, včetně flotily hlídkující u pobřeží, roku [[Petrus554]] Marcellinusu Felix[[Sevilla|Sevilly]] Liberiusporazil a zahnal na útěk Agilu. Poražený Agila se uchýlil do [[Lleida|LiberiovýmLeridy]], velkýchkde úspěchůbyl zavražděn vlastními lidmi a poddalovlády se jíujal mnohoAthanagild měst(rok [[555]]).
Přístavy a opevněná města na pobřeží, které drželi [[Byzantinci |Římané]] Athanagildovýmjménem jménemAthanagilda, se nevrátily pod jeho pravomoc a zůstaly pod nadvládou [[Byzantskávýchodořímské říše |Východořímské říše]]. Athanagildovi se podařilo získat zpět několik měst ale následovněnásledně byl nucen postoupit území na jihovýchodě [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova ]], tzn. atlantské a středomořské pobřeží od Alicanta[[Alicante]] a [[Baleáry|Baleár ]] až k [[Algarve ]] a dále pak hispánské vnitrozemí až po řeku [[Guadalquivir ]]. Pod nadvládou [[Byzantskávýchodořímské říše |Východořímské říše]] se tak ocitla celá někdejší ''[[Baetica|Hispania Baetica ]]'' (dnešní [[Andalusie ]]) a zcela určitě města [[Cartagena]], [[ MalagaMálaga]] , Sagontie a Assidonie, [[Cádiz]] a s vysokou pravděpodobností i [[ Córdoba (španělské město)|Córdoba]]. ProZbytek správuvizigótské nověříše dobytése [[provincie]]utápěl jmenovalv [[císař]]chaosu, [[exarcha|exarchu]]centrální svláda upadala a moc v regionech přešla na dominantní jedince plnýmiči pravomocemiskupiny. ▼V průběhu bojů se Athanagild dohodl s [[císař|císařem]] a s [[Byzantinci|římskou]] pomocí, včetně flotily hlídkující u pobřeží, roku 554 u [[Sevilla|Sevilly]] porazil a zahnal na útěk [[Agila|Agilu]]. Poražený [[Agila]] se uchýlil do Leridy, kde byl zavražděn vlastními lidmi a vlády se ujal Athanagild (rok [[555]]).
Athanagild se pak snažil ovládnout své byzantské „spojence“ z [[Ibérie]], ale nebyl úspěšný. Pokusil se zajistit, aby východořímská enkláva na jihu země alespoň spadala pod jeho správu, nicméně toto území zůstalo v rukou Byzantinců ještě dalších 70 let. Existuje jen málo informací o této „prodloužené ruce“ východořímské moci, která je přehlížena i Justinianovými historiky [[Prokopios z Kaisareie|Prokopiem]] a [[Svatý Agathius|Agathiem]].
▲Přístavy a opevněná města na pobřeží, které drželi [[Byzantinci|Římané]] Athanagildovým jménem, se nevrátily pod jeho pravomoc a zůstaly pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]]. Athanagildovi se podařilo získat zpět několik měst ale následovně byl nucen postoupit území na jihovýchodě [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]], tzn. atlantské a středomořské pobřeží od Alicanta a Baleár až k Algarve a dále pak hispánské vnitrozemí až po řeku Guadalquivir. Pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]] se tak ocitla celá Hispania Baetica (dnešní [[Andalusie]]) a zcela určitě města [[Cartagena]], [[Malaga]], Sagontie a Assidonie, [[Cádiz]] a s vysokou pravděpodobností i [[Córdoba]]. Pro správu nově dobyté [[provincie]] jmenoval [[císař]] [[exarcha|exarchu]] s plnými pravomocemi.
Zbytek [[Vizigóti|vizigótského]] [[Španělsko|Španělska]] se utápí v chaosu, centrální vláda upadá a moc v regionech přechází na dominantní jedince či skupiny.
Athanagild se pak snažil ovládnout své [[Byzantinci|římské]] „spojence“ z [[Iberie]] ale nebyl úspěšný. Pokoušel aby Východořímská enkláva na jihu země alespoň spadala pod jeho správu ale netušil, že toto území bude pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]] ještě dalších 70 let. Toto území, na kterém žila z převážné části románská populace, bylo pevně ovládáno [[exarcha|exarchou]].
Existuje jen málo informací o této „prodloužené ruce“ Východořímské moci která je přehlížena i [[Justinián I.|Justinianovými]] historiky [[Prokopios z Kaisareie|Prokopiem]] a [[Svatý Agathius|Agathiem]].
Přestože po dobu celé své vlády musel Athanagild bojovat s [[Byzantinci|Římany]], [[Frankové|Franky]], [[Svébové|Svéby]] a byl napadán [[Baskové|Basky]] v [[Pyreneje|Pyrenejích]], podařilo se mu království vnitřně posílit. Byl umírněný ke [[katolíkŘímskokatolická církev|katolíkům]], které jeho [[ariánAriánství|ariánští]] předchůdci utlačovali. Když svébský král [[Ariamir]] konvertoval roku [[561]] na katolickou víru, ocitli se Athanagild a visigótská šlechta kvůli svému ariánství v mezinárodní izolaci.
JehoAthanagildův manželkoudvůr, bylakterý založil ve městě [[ panovniceToledo| královnaToledu]] , byl proslulý svou nádherou. Jeho manželkou byla královna [[Goiswintha]], která mu dala dvě dcery [[Brunhilda|Brunhildu]] a [[Galswintha|Galswinthu]]. [[Brunhilda]] byla provdána za [[Frankové|franského ]] [[panovník|krále ]] [[Austrasie]] [[Sigibert I.|Sigiberta I.]] a [[Galswintha]] za [[Frankové|franského ]] [[panovník|krále ]] [[Neustrie]] [[Chilperich I.|Chilpericha I.]] .▼Když [[Svébové|svébský]] [[panovník|král]] [[Ariamir]] přestoupil roku 561 na [[katolík|katolickou]] víru, ocitli se Athanagild a [[Vizigóti|visigótská]] šlechta ve svém [[arián|ariánství]] v izolaci.
Athanagild zemřel pokojně ve svém loži, což je skutečnost, na kterou jeho kronikář neopomněl upozornit. Po něm panovali jeho bratři [[Liuva I .]] a obnovitel [[Vizigóti|visigótské ]] jednoty, nadaný a schopný [[ LiuvigildLeovigild]], poslední z [[arián|ariánských ]] [[Vizigóti|vizigótských ]] panovníků. ▼
Athanagildův dvůr, který založil ve městě [[Toledo|Toledu]], byl proslulý svou nádherou.
▲Jeho manželkou byla [[panovnice|královna]] [[Goiswintha]], která mu dala dvě dcery [[Brunhilda|Brunhildu]] a [[Galswintha|Galswinthu]]. [[Brunhilda]] byla provdána za [[Frankové|franského]] [[panovník|krále]] [[Austrasie]] [[Sigibert I.|Sigiberta I.]] a [[Galswintha]] za [[Frankové|franského]] [[panovník|krále]] [[Neustrie]] [[Chilperich I.|Chilpericha I.]].
Athanagild zemřel pokojně ve svém loži, což je skutečnost, na kterou jeho kronikář neopomněl upozornit.
▲Po něm panovali jeho bratři [[Liuva I]] a obnovitel [[Vizigóti|visigótské]] jednoty, nadaný a schopný [[Liuvigild]], poslední z [[arián|ariánských]] [[Vizigóti|vizigótských]] panovníků.
==Externí odkazy==
*[http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/BURLAT/19D*.html#Athanagild J.B.Bury, ''History of the Later Roman Empire,''], 1923, ch. XIX
{{Překlad
| jazyk = en
{{Pahýl - historie}}
| článek = Athanagild
| revize = 190405022
}}
{{posloupnost|co=[[Seznam vizigótských králů|Vizigótští králové]]|
kdy=[[555]]–[[567]]|
pred=[[Agila]]|po=[[Liuva I.]] anda [[LiuvigildLeovigild]]}}
[[Kategorie:Gótové]]
[[Kategorie:Vizigótští panovníci]]
[[Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. století]]
[[Kategorie:Dějiny Španělska]]
[[en:Athanagild]]
| 