Athanagild: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m -cs
m malú úprava datáře rok 555 za 554, změněn odkaz Prokopios na Prokopios z Kaisareie a Agathios na Svatý Agathios, jen furt nevím kam vložit ten podpis
Řádek 1:
'''Athanagild''' byl [[Vizigóti|vizigótským]] [[panovník|králem]]. Vládl v [[Hispánie|Hispánii]] ([[Pyrenejský poloostrov]] – dnešní [[Španělsko]] a [[Portugalsko]]) v sídelním městě [[Toledo|Toledu]] od roku [[554555]] do roku [[567]].
 
Roku [[551]] vypukla proti „zpustlému“ [[Vizigóti|vizigótskému]] [[panovník|králi]] [[Agila|Agilovi]] v Katalánsku otevřená revolta pod vedením představitele šlechty velkostatkáře Athanagilda. Občanská válka přinesla do země chaos a jedna z bojujících stran – údaje se různí – požádala o pomoc [[císař|císaře]] [[Byzantská říše|Východořímské říše]] [[Justinián I.|Justiniana I. Velikého]].
Řádek 5:
[[Císař]] vyslal z [[Galie]] do jižní [[Hispánie]] (dnešní [[Andalusie]]) malou armádu, kterou vedl [[Petrus Marcellinus Felix Liberius|Liberius]], aby zabrala tamější území. Přestože síly [[Byzantinci|římské]] armády čítaly pouze asi 2000 mužů, dosáhla pod vedením [[Petrus Marcellinus Felix Liberius|Liberiovým]] velkých úspěchů a poddalo se jí mnoho měst.
 
V průběhu bojů se Athanagild dohodl s [[císař|císařem]] a s [[Byzantinci|římskou]] pomocí, včetně flotily hlídkující u pobřeží, roku 554 u [[Sevilla|Sevilly]] porazil a zahnal na útěk [[Agila|Agilu]]. Poražený [[Agila]] se uchýlil do Leridy, kde byl zavražděn vlastními lidmi a vlády se ujal Athanagild (rok [[555]]).
 
Přístavy a opevněná města na pobřeží, které drželi [[Byzantinci|Římané]] Athanagildovým jménem, se nevrátily pod jeho pravomoc a zůstaly pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]]. Athanagildovi se podařilo získat zpět několik měst ale následovně byl nucen postoupit území na jihovýchodě [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]], tzn. atlantské a středomořské pobřeží od Alicanta a Baleár až k Algarve a dále pak hispánské vnitrozemí až po řeku Guadalquivir. Pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]] se tak ocitla celá Hispania Baetica (dnešní [[Andalusie]]) a zcela určitě města [[Cartagena]], [[Malaga]], Sagontie a Assidonie, [[Cádiz]] a s vysokou pravděpodobností i [[Córdoba]]. Pro správu nově dobyté [[provincie]] jmenoval [[císař]] [[exarcha|exarchu]] s plnými pravomocemi.
Řádek 13:
Athanagild se pak snažil ovládnout své [[Byzantinci|římské]] „spojence“ z [[Iberie]] ale nebyl úspěšný. Pokoušel aby Východořímská enkláva na jihu země alespoň spadala pod jeho správu ale netušil, že toto území bude pod nadvládou [[Byzantská říše|Východořímské říše]] ještě dalších 70 let. Toto území, na kterém žila z převážné části románská populace, bylo pevně ovládáno [[exarcha|exarchou]].
 
Existuje jen málo informací o této „prodloužené ruce“ Východořímské moci která je přehlížena i [[Justinián I.|Justinianovými]] historiky [[ProkopiusProkopios z Kaisareie|Prokopiem]] a [[Svatý Agathius|Agathiem]].
Přestože po dobu celé své vlády musel Athanagild bojovat s [[Byzantinci|Římany]], [[Frankové|Franky]], [[Svébové|Svéby]] a byl napadán [[Baskové|Basky]] v [[Pyreneje|Pyrenejích]], podařilo se mu království vnitřně posílit. Byl umírněný ke [[katolík|katolíkům]], které jeho [[arián|ariánští]] předchůdci utlačovali.
Řádek 33:
 
{{posloupnost|co=[[Seznam vizigótských králů|Vizigótští králové]]|
kdy=[[554555]]–[[567]]|
pred=[[Agila]]|po=[[Liuva I]] and [[Liuvigild]]}}