Doprava v Brně: Porovnání verzí

[[Soubor:Brno - Nové Sady street.jpg|right|thumb|Brno, Nové sady. Silniční komunikace se středním zatravněným tramvajovým pruhem]]

[[Soubor:Brno, Moravské náměstí, parní tramvaj II.jpg|right|thumb|Specialitou brněnské tramvajové sítě je historická parní tramvaj z přelomu 19. a 20. století]]

Historie [[tramvajová doprava|tramvajové dopravy]] sahá až do 2. poloviny [[19. století]], kdy v roce [[1869]] poprvé na území dnešního Česka vyjela [[Koněspřežná dráha|koňská tramvaj]]. Po počátečních neúspěších byl v roce [[1884]] zahájen provoz [[parní tramvaj]]e, která spolehlivě sloužila až do roku [[1900]],poté byla celá její síť [[elektrifikace|elektrifikována]]. Vrcholný rozkvět zažily brněnské tramvaje za [[První republika|první československé republiky]]. V 70. a 80. letech byly stavěny především [[Tramvajová dráha|tratě]] rychlodrážního charakteru do velkých [[sídliště|sídlišť]] na okraji města. Poslední změnou v kolejové síti bylo v roce [[20042008]] prodloužení tratě v [[Brno-LíšeňKrálovo Pole|LíšniKrálově Pole]] na konečnou Mifkova''Technologický park''. V současné době je tramvajová síť v Brně největší na [[Morava (země)|Moravě]].

První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce [[1949]]. Dlouho však byly spíše ''popelkou''„popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech [[20. století]], kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice.

'''[[Autobus]]ová doprava''' zahájila v Brně provoz již v roce [[1930]]. Zpočátku měla spíše doplňkový charakter. Za [[socialismus|socialismu]] byla však síť linek velmi výrazně rozšířena do celého města. V 90. letech byl při reorganizaci městské hromadné dopravy vyloučen provoz autobusů z centra. V současné době by autobusy měly působit zejména jako napáječenapaječe pro kapacitnější a ekologičtější tramvajovou dopravu.

[[Soubor:14TrJedna Brnoz řady lodi, využívaná při lodní dopravě na hlavnímBrněnské nádražípřehradě.jpg|left|thumb|BrněnskýLoď trolejbus''Praha'' typuvyužívaná při lodní dopravě na ŠkodaBrněnské 14Trpřehradě]]

V budoucnu se plánuje výstavba tzv. [[SJTD|Severojižního tramvajového diametru]], neboli kolejové rychlodráhy, která spojí na segregovaném částečně podzemním tělese sever a jih Brna, kde se napojí na regionální železniční tratě.

Brno je významným železničním uzlem České republiky. Pravidelná vlaková spojení má ve směrech [[Hamburk]]- – [[Berlín]]- – [[Drážďany]]- – [[Praha]]- – [[Česká Třebová]]- – Brno- – [[Vídeň]], Brno- – [[Přerov]]- – [[Ostrava]], aj.

V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských [[multimodální koridor|multimodálních koridorů]] vysokorychlostní železnice v trasách [[Athény|Atény]]- – [[Sofie]]- – [[Budapešť]]- – [[Vídeň]]- – Brno- – [[Praha]]- – [[Drážďany]]- – [[Norimberk]] a [[Gdaňsk]]- – [[Varšava]]- – Brno-[[ – Vídeň]].

Brno je významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází [[dálnice D1]] z Prahy přes [[Jihlava|Jihlavu]] dále na [[Vyškov]] a [[Kroměříž]], respektive po [[Rychlostní silnice R46|R46]] na [[Olomouc]] a dále do [[Ostrava|Ostravy]]; v Brně se od ní odděluje [[dálnice D2]] do [[Bratislava|Bratislavy]]. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na [[Vídeň]] -– rychlostní komunikace [[Rychlostní silnice R52|R52]], před zahájením výstavby je kvalitní spojení Brna se severem republiky -– rychlostní silnice [[Rychlostní silnice R43|R43]], které však naráží na odpor občanských sdružení, [http://r43.cz/ nespokojených] s navrženou trasou přes sídliště [[Brno-Bystrc|Bystrc]]. Chystá se také rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.

Buduje se [[Velký městský okruh]] (VMO), zahrnující například výstavbu MÚK [http://www.skanska-hlinky.cz/ Hlinky (zprovozněna [[2007]]), Dobrovského[[Královopolský atunel|Královopolského Jihlavská,tunelu]] rozšíření(probíhá ulicejeho Žabovřeskéstavba), výstavburozšíření tunelůulice DobrovskéhoŽabovřeské, tunelů Akátkami a tunelů Červený kopec nebo přemostění Maloměřickéhomaloměřického nádraží. VMO má být kompletně dokončen roku 2025.

[[Letiště Brno-Tuřany]] je vzdálené zhruba 10 km jihovýchodně od centra. Pravidelné lety: Brno- – [[Londýn]], Brno- – [[Mnichov]], Brno- – [[Praha]], Brno- – [[Moskva]], Brno- – [[Barcelona]] a dále charterové lety do turistických destinací ve [[Středozemní moře|Středomoří]].