Doba ledová: Porovnání verzí

V třetihorách u nás panovalo velmi teplé klima, kterému odpovídala i subtropická až tropická [[Květena|flora]] a ([[palma|palmy]] [[akácie]], [[fíkovník|fíkovníky]], [[skořicovník|skořicovníky]], [[korkovník|korkovníky]],šacholány aj.) a [[fauna]] ( [[opice]] [[tapír|tapíři]], [[plameňák|plameňáci]] aj. ) I když se podnebí mírně ochlazovalo už od poloviny třetihor, výrazný klimatický zlom nastal až na jejich konci. Na severu Evropy, ve Skandinávii, se vytvořil pevninský [[ledovec]], který s pokračujícím ochlazování podnebí postupoval k jihu. Tím začaly čtvrtohory a celá severní polokoule - včetně [[Evropa|Evropy]] i našeho území - se ocitla na počátku tzv.doby Doby ledové. Tak jak se střídalo podnebí, měnila se i příroda. V nejchladnějších obdobích u nás převládala vegetace [[tundra|tundry]] doplňovánadoplňovaná kamenitou tundrou na hřebenech hor a studenou stepí v nížinách. Na našem území se proháněli mamuti, pižmoni, sobi, lišky polární, zajíci běláci i otužilí obyvatelé [[step|stepí]]( (antilopy sajgy, švišti, pištuchy aj.). S oteplením je střídala lesní vegetace a zvířena, jako daňkové, jeleni či plši. V dobách ledových zasáhly kontinentální ledovce, až k pohraničním horám na severu území; teplota klesla na –2 až –3 °C, v meziledové době se na území ČR pohybovaly průměrné teploty kolem 6 – 10 °C. Tvořily se také místní ledovce v horách - v [[Krkonoše|Krkonoších]], Hrubém [[Jeseníky|Jeseníku]] a na [[Šumava|Šumavě]]. Dodnes je zde připomínají jimi vyhloubená údolí s příkrými svahy (kotle, kary) či nánosy suti, písku a zeminy usazené činností ledovce ( morény ) a někde hradící i ledová jezera.

Koncem glaciálu začíná do českých zemí začíná pronikat zapojený les. Někdy před 10-12 tisíci lety následkem tání horských ledovců a existence podmrzlé [[Půda (pedologie)|půdy]], která brání vsaku [[voda|vody]], dochází ke změně vodních režimů. Paralelní toky rozvětvených řek se spojují do meandrujících vodních toků, které se zařezávají do skalního podloží. Např. v [[Praha|Praze]] je možné vysledovat takové skalní koryto mezi Újezdem a Klárovem. Dochází ke vzniku suťových polí a skalních řícení. Během glaciálu jsou rozvolněné skalní bloky drženédrženy ledem, ale jakmile během dne [[voda]] zateče do skalní pukliny a v noci zmrzne, tak dochází k destrukci skalnatých svahů. Jiným důležitým procesem, který byl koncem glaciálu velmi aktivní, je soliflukce neboli půdotok. Dochází při ní k pomalému tečení rozbředlé půdy po zmrzlém podloží, a to i při poměrně malých sklonech. Koncem glaciálu se rovněž zvýrazňují asymetrická údolí - všimněte si, že mnoho našich údolí má strmý východní svah a pozvolný západní svah. To je způsobeno tím, že Slunce již od rána rozehřívá západní svah, který se trhá a sjíždí do údolí. Naopak východní svah je do polednedopoledne stíněný a odpolední Slunce nemá vždycky sílu rozehřát podmrzlou stráň, která zůstává stát jako strmý či skalnatý stupeň. Později jsou oba svahy pokryty lesem, který konzervuje tvary vzniklé právě koncem glaciálu.

Relikty jsou druhy živočichů, které jsou v dnešní přírodě živými svědky dob dávno minulých. Nejpočetnější skupinou reliktů jsou glaciální relikty - chladnomilné druhy, které po skončení ledové periody přežívají v horách či na jiných místech připomínajících severskou [[tundra|tundru]], např. na rašeliništích a slatinách. Všechny glaciální relikty ovšem nemusí být severského původu, jsou to někdy i původně středoevropské horské druhy, které se v glaciálech přesunuly do nižších poloh a po oteplení se vracely zpět do hor. Některé příklady glaciálních reliktů jsou dost známé , z rostlin např. [[ostružiník moruška]], [[bříza zakrslá]] či [[všivec krkonošský]], k méně známým patří [[lepnice alpínská]], [[kohátka nízká]] či zřejmě vymizelý [[zimozel severní]]. Z živočichů uveďme alespoň ploštěnku horskou, hrotnatku jezerní, plachetnatku rohatou, vrkoče severního, kulíka hnědého a myšivku horskou, hodně druhů je i mezi hmyzem, ale většinou nemají česká jména. Obecně najdeme víc reliktů - nejen glaciálních - mezi rostlinami než u pohyblivých organismů.