Místokrálovství Nová Granada: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
typo
Kirk (diskuse | příspěvky)
opravy
Řádek 1:
'''Místokrálovství Nová Granada''' je označení někdejší [[Španělsko|španělské]] [[kolonie]], existující na území dnešního [[Ekvádor]]u, [[Kolumbie]], [[Panama|Panamy]], [[Venezuela|Venezuely]], severovýchodních částí [[Peru]], západní části [[Guyana|Guyany]] a severní části [[Brazílie|brazilského]] spolkového státu [[Roraima]].
 
První Španělé se na tomto území usadili roku [[1514]]. Po založení měst Santa Marta ([[1525]]) a [[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]] ([[1533]]) bylo pobřeží pevně ve španělských rukou a započala kolonizace vnitrozemí. [[Conquistador]] [[Gonzalo Jiménez de Quesada]], který při tažení k jihu kolonizoval rozlehlou oblast podél řeky [[Magdalena (řeka)|Magdalena]], porazil mocný [[Indián|indiánský]] kmen [[Čibčové|Čibčů]] a roku [[1538]] založil město [[Bogotá|Bogotu]] (Santa Fé de Bogotá), nazval celou oblast ''El nuevo reino de Granada'' (Nové granadské království - podle maurského [[Granada|granadského]] království v jižním Španělsku, dobytého roku [[1492]]).
Řádek 5:
V Bogotě byla v letech [[1548]]-[[1549]] zřízena ''[[audiencie]]'' (soudní a poradní dvůr) a od roku [[1564]] úřad guvernéra, podléhajícího ''místokráli'' v [[Lima|Limě]]. Protože spojení mezi oběma městy bylo zdlouhavé, došlo roku [[1717]] k vyčlenění nového místokrálovství Nová Granada z dosavadního místrokrálovství [[Peru]]. [[Místokrálovství]] představovala nejvyšší územní jednotku španělské správy v Americe. Původně byla jen dvě - ''Nové Španělsko'' se sídlem v [[Mexico (město)|Mexiku]] (Severní a Střední Amerika a karibské ostrovy), ''Peru'' (Jižní Amerika a Panama) se sídlem v Limě. Nyní se ''Nová Granada'' stala třetím a později ([[1776]]) přibylo ještě čtvrté místokrálovství ''La Plata'' se sídlem v [[Buenos Aires]] (Argentina, Uruguay, Paraguay).
 
Nově ustavené místokrálovství zahrnovalo území dnešní [[Kolumbie]], [[Panama|Panamy]], [[Venezuela|Venezuely]], [[Ekvádor]]u, severovýchodních částí [[Peru]], západní části [[Guyana|Guyany]] a severní části [[Brazílie|brazilského]] spolkového státu [[Roraima]]. Nejednalo se o jednotné území - některé části Nové Granady podléhaly zvláštní správě (''[[generální kapitánie]]'' v [[Caracas]]u, ''[[presidencie]]'' v [[Quito|Quitu]]). Tyto tradice pak po získání nezávislosti ve 20. letech [[19. století]] přes veškeré úsilí [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]] vedly k odtržení [[Venezuela|Venezuely]] a [[Ekvádor]]u. Název ''Nová Granada'' (zahrnující dnešní Kolumbii a Panamu) byl oficiálně užíván ještě několik desetiletí (''Republika Nová Granada'' [[1832]]-[[1858]], ''Granadská konfederace'' [[1858]]-[[1863]]), poté došlo k přejmenování na ''Kolumbii''. V konzervativních kruzích však označení Nová Granada přežívalo ještě dlouho. I dnes se někdy v sousedních zemích mluví o Kolumbijcích jako o ''neogranadinos''.
 
[[Kategorie:Jižní Amerika]]