Jom Jerušalajim: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m obrázek napravo + odstranění duplicity |
typo, pravopis, info |
||
Řádek 6:
Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu OSN na rozdělení Palestiny]] z roku 1947 měla kromě izraelského a palestinského státu existovat také mezinárodní zóna, která by zahrnovala Jeruzalém a okolí. Během [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]], která se odehrála o rok později, však východní Jeruzalém (včetně [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]]) zabralo [[Jordánsko]], zatímco západní Jeruzalém získal [[Izrael]]. Jeruzalém tak zůstal na dalších 19 let rozdělen a po tuto dobu byli ve východní části města ničeny židovské památky.
Zlom nastal až během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]], kdy bylo Staré Město dobyto
Jom Jerušalajim byl ustaven vládním rozhodnutím z [[12. květen|12. května]] [[1968]] a o třicet let později, [[23. březen|23. března]] [[1998]], toto rozhodnutí povýšil [[Kneset]] na [[Základní zákony Izraele|základní zákon]] - [[Základní zákon: Jeruzalém|Základní zákon Jeruzalém]].
Řádek 13:
Liturgie v předvečer svátku zahrnuje i během svátku samotného obsahuje děkovné [[kniha žalmů|žalmy]], které oslavují Jeruzalém (Ž 24, Ž 122, a Ž 137,5-9<ref>Tento úryvek začíná slovy „Jestliže na tebe zapomenu, Jeruzaléme…“</ref>), a také modlitby za padlé izraelské vojáky, které jsou doprovázeny sborovými zpěvy a zapálením osmnácti světel (''Nerot Zikaron'') za 181 padlých vojáků v bitvě o Jeruzalém.<ref name="AZ">NEWMAN, Ja'akov – SIVAN, Gavri'el. ''Judaismus od A do Z''. Dotisk 1. vyd. Praha: Sefer, 2004. ISBN 80-900895-3-4. str. 73n.</ref>
Pokud připadá 28. ijar na [[šabat]] (sobotu), slaví se Jom Jerušalajim o den dříve, nicméně děkovné modlitby jsou recitovány vždy 28. ijaru. Protože tento den je dnem díkuvzdání, neplatí o něm nařízení platná pro období [[
Během Jom Jerušalajim se také pořádají průvody
==Gregoriánský kalendář==
|