Přenesený význam: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doktory (diskuse | příspěvky)
m přeneseny tropy z Tropy (literatura) - ty na redir
Doktory (diskuse | příspěvky)
m ústup označení tropy
Řádek 2:
může být projevem spontánního [[vývoj jazyka|vývoje jazyka]], ale i projevem [[abstraktní myšlení|abstraktního myšlení]], tvořivého [[užívání jazyka|používání]], v krajním případě je uměleckým výrazovým prostředkem, zejména jako [[básnická figura]].
 
Jako '''trop''', ('''tropus''' (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného ([[denotace|denotátu]]) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku. Trop je tedy přímým přivoláním [[konotace]], tedy [[asociace|asociativní]] významové složky. Výraz ''trop'' pochází z [[latina|latinského]] ''tropus'' a [[řečtina|řeckého]] ''tropos'' ze slovesa ''trepo'' = obracím, měním. Termín ''tropy'' je dnes na ústupu, používá se označení ''básnické obrazy'', ''figurativní výrazy'' nebo ''metafory'' (v širším smyslu).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Peterka
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Peterka
| rok = 2006
| titul = Teorie literatury pro učitele
| vydání = 2
| vydavatel = [[Univerzita Karlova]], [[Pedagogická fakulta UK|Pedagogická fakulta]]
| místo = Praha
| počet stran = 248
| stránky = 103
| svazek =
| isbn = 80-7290-244-X
}}</ref>
 
K podobným procesům však dochází, často neúmyslně či v rámci celkových společenských posunů [[myšlení]] a [[Kultura (sociologie)|kultury]], v rámci [[vývoj jazyka|vývoje každého jazyka]], při [[vznik jazyka|vzniku nových jazyků]] i při [[přejaté slovo|přejímání slova]] z jednoho jazyka do jiného. Přenášení významu může probíhat jako
Řádek 21 ⟶ 34:
* [[Podobenství]]
* [[Synekdocha]]
 
== Reference ==
<references/>
 
== Související články ==