Parník Vyšehrad (1938): Porovnání verzí

Přidáno 826 bajtů ,  před 13 lety
drobnosti podle článku na idnes.cz
(nový článek)
 
(drobnosti podle článku na idnes.cz)
'''Kolesový parník Vyšehrad''', který provozuje [[Pražská paroplavební společnost]] a. s., je dnes jediným provozuschopným velkým kolesovým [[parník]]em v Česku.
 
== Historie ==
Vyrobila jej roku 1938 Ústecká loděnice a dřevoprůmysl, spol. s r. o., hlavním konstruktérem byl ředitel loděnice ing. [[Josef Huss]], strojní zařízení dodala akciová společnost [[ČKD]] Praha. Loď byla jedním ze čtyř velkých parníků, které si nechala PPS nově postavit v rámci modernizace flotily ve 30. letech 20. století. Souběžně společnost nakupovala i motorové lodě a modernizovala starší parníky. Typově byly první dva parníky, „Dr. Edvard Beneš“ (od roku 1939 „Labe“) a „Antonín Švehla“ (dnešní Vyšehrad), inspirované o desetiletí staršími salonními parníky Dresden a Leipzig drážďanské společnosti SBDA z let 1926 a 1929. Každý z těchto dvou nových českých parníků stál 2,5 milionu Kč.
 
Loď byla slavnostně pokřtěna 1. května 1938 za účasti ministra průmyslu, obchodu a živností. Původní jméno parníku bylo '''[[Antonín Švehla]]''', poté loď vystřídala názvy '''Karlstein''' (od roku 1942), po válce '''T. G. Masaryk''' a od roku 1952 '''Děvín'''. V roce 1961 byl parník Děvín modernizován, zejména interiéry salónů. V roce 1980 byl kotel v dílnách na Smíchově přebudován na kapalná paliva ([[lehký topný olej]]). V roce 1992 byl parník v loděnici ČSPLO v Boleticích rekonstruován na restaurační salónní parník a zároveň byl vyměněn parní kotel (v témž období byl rekonstruován i parník Vltava), parní stroj je však stále původní. 13. srpna 1992 byl rekonstruovaný parník pokřtěn na nový název '''Vyšehrad'''.
 
== Technický popis ==
Parník je dlouhý 62 metrů a široký 6,2 metru, šířka přes kolesnice 10,5 metru. Výkon parního stroje je 165 kW (220 k) při 42 otáčkách za minutu. Původní byla nominální kapacita lodi 885 cestujících, nyní 300, z toho 199 krytých míst k sezení. Podle dobového prospektu měla loď dosáhnout rychlosti až 20 km/h, ve skutečnosti byla maximální rychlost na klidné vodě asi 17 km/h.
 
== Využití ==
Zpočátku byly oba salonní parníky nasazovány na trať Praha – Vrané nad Vltavou a v první sezóně, dlouhé 70 dní, přepravovaly průměrně 150 lidí při jedné plavbě. V roce 1939 byly odstraněny krycí plachty horní paluby, které v některých nižších místech (železniční most ve Skochovicích a [[Štvanice]]) překážely. V 70. letech byly tyto salónní parníky nasazovány i na běžné linkové plavby do Štěchovic. Po rekonstrukci v roce 1992 je nasazován převážně na restaurační a objednané plavby, několikrát do roka však pluje i na veřejné lince na Slapy a na Mělník.
 
Za druhé světové války byl parník zkonfiskován a na kotvišti u německých Drážďan sloužil jako vývařovna pro uprchlíky před Rudou armádou. Po válce byl vrácen do Prahy.<ref name=idnes>Robert Oppelt: [http://zpravy.idnes.cz/prazsky-parnik-vysehrad-oslavil-sedmdesate-narozeniny-pjq-/praha.asp?c=A080630_174440_praha_jba Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny], idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes</ref>
 
V 70. letech byly tyto salónní parníky nasazovány i na běžné linkové plavby do Štěchovic. Po rekonstrukci v roce 1992 je nasazován převážně na restaurační a objednané plavby, několikrát do roka však pluje i na veřejné lince na Slapy a na Mělník.
 
== Původní parník Vyšehrad ==
* [http://www.hornictvi.info/stroje/vysehrad/vysehrad.htm Parník Vyšehrad], hornictvi.info, Krásné staré stroje
* [http://www.svatojanske-proudy.cz/paroplavba/htm/vysehrad.htm Kolesový parník Vyšehrad], web Svatojánské proudy
* Robert Oppelt: [http://zpravy.idnes.cz/prazsky-parnik-vysehrad-oslavil-sedmdesate-narozeniny-pjq-/praha.asp?c=A080630_174440_praha_jba Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny], idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes
 
[[Kategorie:Osobní lodě]]