Pobřeží Moskytů: Porovnání verzí

Pobřeží Moskytů se rozkládá na nikaragujském a honduraském [[pobřeží]] [[Karibské moře|Karibského moře]]. Zabíhá 50 až 75 [[kilometr]]ů do vnitrozemí, od severu k jihu se táhne cca 380 kilometrů mezi 11° 45’ a 14° 10’ [[Zeměpisná šířka|severní šířky]]. [[Povrch]] je zde nížinnatýnížinatý porostlý [[Tropický deštný les|tropickým deštným lesem]], na pobřeží rostou [[Mangrovy|mangrovové porosty]].

Pobřeží Moskytů bylo britským [[protektorát]]em mezi roky [[1655]] a [[1860]]. Britskou suverenitu nad územím neuznávaly [[Spojené státy]] ani [[Španělsko]] (Španělsko považovalo Pobřeží za své území, které bylo administrativně podřízené [[Generální kapitánie|generální kapitánii]] [[Generální kapitánie Guatemala|Guatemala]], od roku 1803 [[místokrálovství]] [[Místokrálovství Nová Granada|Nové Granadě]]. Prakticky zde ale nikdy nemělo kontolukontrolu a vliv. Po rozpadu [[Španělské kolonie|španělského impéria]] v [[Amerika|Americe]], území si nárokovaly nově nezávislé středoamerické státy a [[republika Nová Granada]]).

V roce 1860 [[Spojené království]] a [[Nikaragua]] podepisují smlouvu, která předává moc nad územím do rukou Nikaraguy za podmínky široké autonomityautonomie pro zdejší indiány. Nikaragua podmínky zprvu dodržovala, pak ale indiánům odebírala různá práva a možnost samosprávy. Tento neutěšený stav vyústil v mezinárodní arbitráž. [[Rakousko-Uhersko|Rakouský-Uherský]] [[císař]] [[František Josef I.]] se v roce [[1880]] vyjádřil pro podporu indiánů. Po dalších 14 letech v roce [[1894]] bylo území zcela začleněno do Nikaraguy pod názvem [[Departement Zelaya|Zelaya]] jako jeden z [[Departementy Nikaraguy|nikaragujských departementů]]. V roce 1960 uznal [[Mezinárodní soudní dvůr]] [[Honduras|honduraskou]] suverenitu nad severní částí Pobřeží Moskytů.