Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 23 bajtů ,  před 11 lety
Pasáž - odkaz na rozcestník
{{Upravit - biografie}}
'''Oleg Vladimirovič Peňkovskij''' ([[ruština|rusky]] ''Олег Владимирович Пеньковский'' [[23. duben|23. dubna]] [[1919]], [[Vladikavkaz]] – [[16. květen|16. května]] [[1963]] [[Moskva]]) byl [[plukovník]] vojenské zpravodajské služby [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ([[GRU]]), který od roku 1960 pracoval jako [[dvojitý agent]] také pro západní [[demokracie|demokratické]] země ([[Spojené státy americké]] a [[Spojené království|Velkou Británii]]). Postupně se tak stal nejcennějším a nejvýznamnějším [[špion]]em, který poskytoval velmi hodnotné a klíčové informace o nejpřísněji střežených vojenských tajemstvích [[komunismus|komunistického]] bloku. Díky němu např. nepřerostla tzv. [[karibská krize]] v roce [[1962]] v otevřený jaderný konflikt. S odstupem času se zpravodajské služby USA a Velké Británie shodly na tom, že Peňkovskij (s [[krycí jméno|krycím jménem]] Hero) byl tím nejaktivnějším a nejlepším [[agent]]em, kterého se jim podařilo získat pro spolupráci za [[železná opona|železnou oponou]].
 
{{Upravit - biografie}}
== Životopis ==
 
== V Moskvě pod dohledem ==
 
Přestože Peňkovskij ze svých zahraničních cest přivážel domů pro Sověty cenné informace o západním technologickém vývoji, které mu pro změnu dodávali Britové s Američany, snažila se KGB jeho výjezdy všemožně mařit. Nakonec musel v r.1962 odložit plánovanou návštěvu [[Itálie]] na neurčito a cestu do [[Ženeva|Ženevy]] oželet úplně. Veškeré informace a materiály proto od něho musela přebírat přímo v Moskvě manželka britského diplomata paní Janet Chisholmová. Předávání materiálů prováděli oba aktéři technikou tzv. letmého předání, při níž se dva lidé téměř srazí při chůzi ve velkém davu nebo tlačenici, např. v rušné [[pasážPasáž (architektura)|pasáži]]i. Při tom si rychle předají zásilku – obálku s penězi nebo malý balíček s mikrofilmy či jiným materiálem. Pokud jsou oba účastníci dobře sehráni, normální pozorovatel nemá šanci předání zaregistrovat. Tato metoda byla bezpečná až do roku [[1959]], kdy KGB zatkla jiného sovětského [[rozvědčík]]a – přeběhlíka k CIA. Ten při výslechu řekl, že si se svojí spojkou předával zásilky právě touto metodou. Do té doby sovětská [[kontrarozvědka]] předpokládala, že veškerá spojení mezi agenty v Moskvě s jejich diplomatickými spojkami se dějí pouze systémem mrtvých schránek. Nyní však musel [[velitel]] KGB vydat [[rozkaz]] sledovat každého západního diplomata, [[novinář]]e a obchodníka po dobu dvou týdnů dvakrát ročně bez ohledu na náklady a časovou zaneprázdněnost!
V lednu 1962 sledovala KGB paní Chisholmovou. V pasáži [[Arbat]] si sledovačka všimla její srážky s neznámým mužem. Letmé předání?!? Dva sledovači se vydali za diplomatkou, dva za neznámým mužem. Zkušený důstojník zpravodajské služby si však svých „stínů“ všiml a dokázal je setřást. Kontrarozvědka sice pro tentokrát neuspěla, avšak zjistila, že má co do činění s nejspíš celou sítí [[vyzvědačů]] operujících v Moskvě. Zatím však nebyl přímo podezřelý Oleg Peňkovskij.
 
1 325

editací