B-lymfocyt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 4:
==Specifita receptorů B-lymfocytů==
 
[[Image:Antibody.svg|thumb|200px|rightleft|Schéma molekuly imunoglobulinu, se dvěma těžkými (IgH) a dvěma lehkými (IgL) řetězci. Variabilní oblast je vyznačena žlutě, konstantní modře]]
Receptory B-lymfocytů, jinak též zvané [[imunoglobulin]]y (Ig), se skládají ze dvou těžkých (IgH) a dvou lehkých (IgL) řetězců, vzájemně propojených [[cystein|cysteinovými můstky]]. Těžké řetězce, stejně jako lehké, jsou v rámci jedné molekuly imunoglobulinu identické. Na molekule lze rozlišit dvě základní oblasti: variabilní, která specificky váže vlastní antigen na principu zámku a klíče, a konstantní. Jednotlivé řetězce jsou kódovány genovými komplexy ležícími zpravidla na různých [[chromozom]]ech: [[Imunoglobulin#Těžký řetězec|IgH]] pro těžký řetězec na lidském chromozomu 14, [[Imunoglobulin#Lehký_řetězec|Igκ]] a [[Imunoglobulin#Lehký řetězec|Igλ]] pro lehký řetězec na chromozomech 2 a 22.<ref name="Horejsi"/> Geny kódující těžké a lehké řetězce [[imunoglobulin]]ů se skládají z několika segmentů odpovídajících příslušným oblastem molekuly receptoru: V (''variable''), D (''diversity'', u lehkých řetězců chybí), J (''joining'') a C (''constant''). Segmenty V, D a J jsou zodpovědné za strukturu variabilní oblasti imunoglobulinu rozpoznávající antigen, každý z nich obsahuje několik variant<ref name="Horejsi">Hořejší, V., Bartůňková, J.: ''Základy imunologie'', Triton, Praha 2005, ISBN 80-7254-686-4.</ref>: