Valois: Porovnání verzí

Počátky vlády rodu Valois byly provázeny především sporem s [[Anglie|anglickým]] královským rodem, jehož členové si rovněž činili nárok na francouzský trůn. Matka anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] byla totiž dcerou francouzského krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV.]] z rodu [[Kapetovci|Kapetovců]]. Eduard III. si tedy činil nárok na francouzský trůn na úkor rodu Valois. Spor obou rodů o trůn, o anglické državy ve Francii a také o nadvládu ve [[Flandry|Flandrech]] nakonec vyústil až ve [[Stoletá válka|Stoletou válku]]. Během této války trvající od roku [[1337]] do roku [[1453]] se na francouzském trůnu vystřídalo pět králů z rodu Valois. Po smrti krále [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] z rodu Valois byl na základě [[Smlouva z Troyes|smlouvy z Troyes]] uznán za francouzského krále vnuk Karla VI. - anglický král [[Jindřich VI.]], zatímco vlastní syn Karla VI., [[dauphin]] Karel, byl z dědických nároků na trůn vyloučen. K zásadnímu zvratu ve válce ale došlo v roce [[1429]], kdy selské děvče - [[Johanka z Arku]], udajně na zakladě božího vnuknutí, začala naléhat na [[dauphin]]a Karla, aby se prohlásil králem Francie a shromáždil armádu k osvobození Francie od Angličanů. Francouzské vojsko vedené Janou z Arku se poté nejprve zmocnilo města [[Orléans|Orleáns]] a následně byl v [[Remeš]]i, korunovačním městě francouzských králů, slavnostně uveden na francouzský trůn dauphin Karel jako [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]] z rodu Valois. Touto korunovací získal Karel VII. naprostou legitimitu a byl i domácí šlechtou uznán za nezpochybnitelného vládce Francie.