Volný čas: Porovnání verzí

Přidáno 560 bajtů ,  před 13 lety
m
+ kat + iw a další úpravy
(Nová stránka: Volný čas Volný čas je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají a překrývají, ale do jisté míry se i odlišují. Již...)
 
m (+ kat + iw a další úpravy)
'''Volný čas''' je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají a překrývají, ale do jisté míry se i odlišují. První vymezení volného času pochází z období starověkého Řecka a to filosofem [[Aristotelés|Aristotelem]], který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby, nemá nic společného s lenošením a nicneděláním.
Volný čas
 
„Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a modlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům.“ (Hodaň, Dohnal, 2005, 53). V době renesance bylo množství volného času minimalizováno, byla preferována práce a zahálka (volný čas) neměla v tehdejší společnosti svůj význam.
Volný čas je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají a překrývají, ale do jisté míry se i odlišují. Již první vymezení volného času pochází z období starověkého Řecka a to filosofem Aristotelem ( 384 – 322 př. n. l.), který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby, nemá nic společného s lenošením a nicneděláním. „Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a motlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům.“ (Hodaň, Dohnal, 2005, 53). V době renesance bylo množství volného času minimalizováno, byla preferována práce a zahálka (volný čas) neměla v tehdejší společnosti svůj význam. Karel Marx (1818 – 1883 n. l.) „chápe volný čas jako sféru lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci charakterizuje jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody“. Významný francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier říká, že „volný čas představuje jen určitou část mimopracovní doby, do které dále patří osobní potřeby a povinnosti – biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné ( vaření, úklid, nákup, péče o děti).“ Spousta (1996) „chápe volný čas jako zbytkový, který zbývá po splnění všech povinností – pracovních, studijních, rodinných i po uspokojení všech fyziologických potřeb.“ Pásková a Zelenka (2002) „považují za volný čas ten, kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému.“ Obecně je potom volný čas definován jako „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému“ (Velký sociologický slovník, 156).
 
[[Karel Marx]] „chápe volný čas jako sféru lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci charakterizuje jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody“.
Zdroje:
 
Volný čas je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají a překrývají, ale do jisté míry se i odlišují. Již první vymezení volného času pochází z období starověkého Řecka a to filosofem Aristotelem ( 384 – 322 př. n. l.), který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby, nemá nic společného s lenošením a nicneděláním. „Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a motlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům.“ (Hodaň, Dohnal, 2005, 53). V době renesance bylo množství volného času minimalizováno, byla preferována práce a zahálka (volný čas) neměla v tehdejší společnosti svůj význam. Karel Marx (1818 – 1883 n. l.) „chápe volný čas jako sféru lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci charakterizuje jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody“. Významný francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier říká, že „volný čas představuje jen určitou část mimopracovní doby, do které dále patří osobní potřeby a povinnosti – biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné ( vaření, úklid, nákup, péče o děti).“ Spousta (1996) „chápe volný čas jako zbytkový, který zbývá po splnění všech povinností – pracovních, studijních, rodinných i po uspokojení všech fyziologických potřeb.“ Pásková a Zelenka (2002) „považují za volný čas ten, kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému.“ Obecně je potom volný čas definován jako „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému“ (Velký sociologický slovník, 156).
Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.
 
Pásková, M. a Zelenka, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj.
== Zdroje: ==
Spousta, V. (1996). Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Pedagogická fakulta.
* Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.
Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum.
* Pásková, M. a Zelenka, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj.
* Spousta, V. (1996). Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Pedagogická fakulta.
* Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum.
 
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]
 
[[ar:وقت فراغ]]
[[an:Ozio]]
[[gn:Mba'apo'y]]
[[da:Fritid]]
[[de:Freizeit]]
[[en:Leisure]]
[[et:Vaba aeg]]
[[es:Ocio]]
[[eo:Ripozo]]
[[fr:Loisir]]
[[fur:Timp libar]]
[[fy:Frije tiid]]
[[io:Liber-tempo]]
[[is:Tómstundagaman]]
[[it:Ozio]]
[[ja:レジャー]]
[[hu:Szabadidő]]
[[ko:여가]]
[[nl:Vrije tijd]]
[[no:Fritid]]
[[pl:Czas wolny]]
[[pt:Lazer]]
[[ru:Отдых]]
[[scn:Passatempu]]
[[simple:Leisure]]
[[sv:Fritid]]
[[ta:பொழுதுபோக்கு]]
[[tr:Otium]]
[[uk:Відпочинок]]
[[wa:Tins fouzeure]]
[[zh:休閒]]