Josef Koždoň: Porovnání verzí

Přidáno 58 bajtů ,  před 13 lety
oprava (prázdný symbolický hrob se nazývá "kenotaf"; oficiální krátký název Těšínského knížectví byl "Těšínsko" ne "Těšínské Slezsko"); pravopis & stylistika; -nadbytečná wikifikace
m (robot přidal: szl:Józef Kożdoń)
(oprava (prázdný symbolický hrob se nazývá "kenotaf"; oficiální krátký název Těšínského knížectví byl "Těšínsko" ne "Těšínské Slezsko"); pravopis & stylistika; -nadbytečná wikifikace)
[[Soubor:JKozdon2-1-.jpg|thumb|Josef Koždoň]]
 
'''Josef Koždoň''' ([[polština|pol.polsky]]: '''Józef Kożdoń'', [[němčina|německy]] ''Josef Koždon'') ([[8. září]] [[1873]] - [[7. prosince]] [[1949]]) byl [[Slezsko|slezský]] politik, předseda [[Slezská lidová strana|Slezské lidové strany]] (''Śląska Partia Ludowa''), propagátor slezské autonomie a nezávislosti, slezský národní buditel a v letech [[1923]] až [[1938]] starosta [[Český Těšín|Českého Těšína]].
 
Vystudoval Lidovou školu v Horní Lištné (''Leszna Górna'') a německý Učitelský ústav v Těšíně. V letech [[1893]] - [[1898]] pracoval jako učitel ve Struměni (''[[Strumień]]'') a od roku [[1898]] ve [[Skočov]]ě (''Skoczów''), v roce [[1902]] se stal ředitelem skočovské školy.
V roce [[1907]] byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu v [[Opava|Opavě]]. V roce [[1907]] založil Slezskou lidovou stranu spolu s apolitickým Svazem Slezanů (''Bund der Schlesier''). Tiskovým orgánem strany byl časopis [[Ślązak]], v jehož čele stál Josef Koždoň v letech [[1909]] - [[1919]].
 
Koždoň vedl boj s představiteli [[Poláci|polských]] uskupení vedených Franciszkem Michejdou a Józefem Londzinem, protestoval proti působení polských učitelů z [[Halič]]e vna [[Těšínsko|Těšínském SlezskuTěšínsku]]. Propagovala propagoval heslo „Slezsko Slezanům“.
 
[[Soubor:Czciesz 1487.jpg|thumb|190px|left|HrobKenotaf Josefa Koždoně na hřbitově v Českém Těšíně.]]
V období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska - Uherska]] usiloval o uznání slezské národnosti rakouskými orgány, k čemuž nedošlo díky činnosti polských nacionalistů. Po [[první světová válka|první světové válce]] jebyl zastáncem vzniku autonomního Rakouského Slezska, které mělo být následně připojeno k deklarovanému samostatnému Hornímu Slezsku. V období [[Československo-polský spor o Těšínsko|česko-polského sporu o Těšínsko]] se přikláněl k [[Češi|Čechům]] a očekával jejich podporu v otázkách [[autonomie]]. V roce [[1918]] byl unesen Poláky a uvězněn ve věznici v [[Krakov]]ě, odkud byl po měsíci propuštěn na základě českých a německých intervencí. Poté se přechodně usadil v Moravské [[Ostrava|Ostravě]].
 
V roce [[1921]] se snažil přesvědčit [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] k udělení autonomie pro tu část [[Těšínsko|Těšínského Slezska]]Těšínska, která nebylazůstala odstoupena [[Polsko|Polsku]]Československu. TotoTo bylo přislíbeno, avšak nebylo nikdyleč realizovánonezrealizováno. V témže roce se stal starostou [[Český Těšín|Českého Těšína]]. Tuto funkci vykonával až do okupace československé části [[Těšínsko|Těšínského Slezska]] [[Polsko|Polskem]], kdy musel v roce [[1938]] opustit [[Český Těšín]] a do roku [[1939]] pobýval v [[Opava|Opavě]]. V letech 1940 - 19441940–1944 působípůsobil v Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky (tato banka byla vlastně hospodářskou základnou přívrženců slezské autonomie).
 
Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se Rudou armádou do Německa. Cestou všaksi zjistiluvědomil, že nemůženechce opustit [[milované Slezsko|Slezsko]],; v Karlových Varech se rozloučil se svou ženou a vydal se zpět do Č. Těšína. Zde byl krátce internován a díky podpoře národních socialistů bylposléze zbaven obvinění z kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o jeho vydání do Polska. Neúspěchem skončiskončil i pokus o jeho únos, naplánovaný zaolšanskýmvelitelstvím štábempolských Polskéjednotek armádysoustředěných za řekou Olší (sztabkrátce zaolziańskipo Wojskakonci války se znovu vyhrotil čs.-polský spor o PolskiegoTěšínsko). Po útoku tyčí a kameny, provedeném dvěma maldýmimladými Poláky, se Koždoň stěhuje do [[Opava|Opavy]], kde v roce 1949 umírá na cukrovku v hospici Marianum. Pochován je v [[Opava|Opavě]] a; jeho symbolický hrob (kenotaf) je také umístěn na českotěšínském hřbitově.
 
Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se Rudou armádou do Německa. Cestou však zjistil, že nemůže opustit [[Slezsko|Slezsko]], v Karlových Varech se rozloučil se svou ženou a vydal se zpět do Těšína. Zde byl krátce internován a díky podpoře národních socialistů byl zbaven obvinění z kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o jeho vydání do Polska. Neúspěchem skonči i pokus o jeho únos, naplánovaný zaolšanským štábem Polské armády (sztab zaolziański Wojska Polskiego). Po útoku tyčí a kameny, provedeném dvěma maldými Poláky, se Koždoň stěhuje do [[Opava|Opavy]], kde v roce 1949 umírá na cukrovku v hospici Marianum. Pochován je v [[Opava|Opavě]] a jeho symbolický hrob je také umístěn na českotěšínském hřbitově.
== Odkazy ==
* [http://www.dat.prosilesia.net/cms/news/detail.php?nr=643&kategorie=news Článek k 55. výročí úmrtí Josefa Koždoně (německy)]