Zermelova věta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Glivi (diskuse | příspěvky)
m rekateg, názvy sekcí
Lukax (diskuse | příspěvky)
zformátování
Řádek 1:
'''Princip dobrého uspořádání''' (značený někdy také '''WO''' z anglického Well-ordering theorem) z historických důvodů nazývaný také '''Zermelova věta''' je následující tvrzení z oboru [[teorie množin]]:<br />
 
: Každou množinu lze [[Dobře uspořádaná množina|dobře uspořádat.]]<br />.
Nebo přesněji:<br />
 
Pro každou množinu <math> x \,\!</math> existuje relace <math> R \subseteq x \times x \,\!</math>, která je dobrým uspořádáním množiny <math> x \,\!</math>.
Nebo přesněji:<br />
 
: Pro každou množinu <math> x \,\!</math> existuje relace <math> R \subseteq x \times x \,\!</math>, která je dobrým uspořádáním množiny <math> x \,\!</math>.
 
== Historie ==
'''Princip dobrého uspořádání''' poprvé formuloval a zároveň dokázal, že je důsledkem [[axiom výběru|axiomu výběru]] (odtud název Zermelova „věta“), [[Ernst Zermelo]] roku [[1904]] v práci ''Beweis, dass jede Menge wohlgeordnet werden kann''. Ve své době tento [[Matematický důkaz|důkaz]] vyvolal mezi [[matematik]]y velký odpor pro způsob, jakým v něm bylo užito [[axiom výběru|axiomu výběru]].
 
'''Princip dobrého uspořádání''' poprvé formuloval a zároveň dokázal, že je důsledkem [[axiom výběru|axiomu výběru]] (odtud název Zermelova „věta“), [[Ernst Zermelo]] roku [[1904]] v práci ''Beweis, dass jede Menge wohlgeordnet werden kann''. Ve své době tento [[Matematický důkaz|důkaz]] vyvolal mezi [[matematik]]y velký odpor pro způsob, jakým v něm bylo užito [[axiom výběru|axiomu výběru]].
== Důkaz principu dobrého uspořádání ==
 
'''Princip dobrého uspořádání''' nelze dokázat ani vyvrátit ze základních [[axiom]]ů [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|Zermelo-Fraenkelovy teorie množin]] - jedná se o tvrzení [[Nezávislost (matematika)|nezávislé]] na [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]]. Poměrně snadno lze dokázat, že '''princip dobrého uspořádání''' vyplývá z [[Axiom výběru|axiomu výběru]] a naopak - axiom výběru vyplývá z '''principu dobrého uspořádání'''. Jedná se tedy o dvě ekvivalentní tvrzení.
== Důkaz ==
'''Princip dobrého uspořádání''' nelze dokázat ani vyvrátit ze základních [[axiom]]ů [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|Zermelo-Fraenkelovy teorie množin]] - jedná se o tvrzení [[Nezávislost (matematika)|nezávislé]] na [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]]. Poměrně snadno lze dokázat, že '''princip dobrého uspořádání''' vyplývá z [[Axiom výběru|axiomu výběru]] a naopak - axiom výběru vyplývá z '''principu dobrého uspořádání'''. Jedná se tedy o dvě ekvivalentní tvrzení.
 
== Význam ==
Přímo z axiomů [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]] lze ukázat, že každá dobře uspořádaná množina je [[Izomorfismus|izomorfní]] s některým [[Ordinální číslo|ordinálním číslem]] (tj. „hodně podobná“ některému ordinálnímu číslu - má stejnou strukturu).<br />Společně s '''principem dobrého uspořádání''' tak dostáváme výsledek, podle kterého lze každou (sebevětší, sebestrašlivější, sebenepřehlednější) množinu zobrazit (a to dokonce izomorfně — se zachováním [[uspořádání]]) na některé ordinální číslo.
 
Důsledkem tohoto výsledku (je třeba znovu zdůrazňujizdůraznit, že dokazatelného pouze z axiomu výběru, to znamená v [[ZFC]], nikoliv v [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]]) je mimo jiné:<br />
== Význam principu dobrého uspořádání ==
Přímo z axiomů [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]] lze ukázat, že každá dobře uspořádaná množina je [[Izomorfismus|izomorfní]] s některým [[Ordinální číslo|ordinálním číslem]] (tj. „hodně podobná“ některému ordinálnímu číslu - má stejnou strukturu).<br />
Společně s '''principem dobrého uspořádání''' tak dostáváme výsledek, podle kterého lze každou (sebevětší, sebestrašlivější, sebenepřehlednější) množinu zobrazit (a to dokonce izomorfně - se zachováním [[uspořádání]]) na některé ordinální číslo.<br />
 
Důsledkem tohoto výsledku (znovu zdůrazňuji, že dokazatelného pouze z axiomu výběru, to znamená v [[ZFC]], nikoliv v [[Zermelo-Fraenkelova teorie množin|ZF]]) je mimo jiné:<br />
* každá množina má [[mohutnost]] shodnou s některým [[kardinální číslo|kardinálním číslem]]
* každé dvě množiny jsou porovnatelné z hlediska jejich mohutnosti