Luna 3: Porovnání verzí

Odebráno 62 bajtů ,  před 12 lety
uprava stylu a spatnych vazeb
m (- Soubor:Luna_3_wide_angle.gif (na Commons smazal commons:User:Giggy, důvod: per w:commons:Commons:Deletion_requests/Image:Luna_3_first_image_taken.gif))
(uprava stylu a spatnych vazeb)
 
 
'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která poskytla lidstvujako první získala fotografie odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i však nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu.
 
== Popis sondy ==
Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů. aJejí rozměrydélka sondy se pohybovaly mezibyla 130 centimetrycm naa délku ašířka 90-120 centimetry na šířku,cm. cožTo bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[Akumulátorová baterie|bateriemi]],. ale částČást [[energie]] sezískávala již získávalai ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami[[hemisféra]]mi na koncikoncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak měla odeslatodesílala pomocí [[skener]]u jakopomocí [[rádiová vlna|rádiovérádiových vlnyvln]] pomocípřes soustavysoustavu šesti antén (čtyři byly v horní části a dvě v dolní). Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C (chladící systém byl důležitý kvůli vnitřní výbavě, u které by mohlo dojít k porušečásti). Sonda měla dále zařízení na zachycení [[mikrometeorit]]ů a [[kosmické záření|kosmického záření]], jenž bylo namontováno na vnější straně sondy. Spolu se sondami Luna 1 a Luna 2 je zařazována do jejich první kategorie bez možnosti korigovat dráhu svými motory.
 
Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C. Chladící systém byl důležitý, přehřátí mohlo způsobit poruchu přístrojového vybavení. Sonda byla vybavena detektorem [[mikrometeorit]]ů a [[kosmické záření|kosmického záření]], jež bylo namontováno na vnější straně sondy. Stejně jako [[Luna 1]] a [[Luna 2]] neměla ani Luna 3 motory pro korekci své dráhy.
 
 
== Průběh letu ==
StartovalaSonda startovala [[4. říjen|4. října]] [[1959]] z kosmodromu Bajkonur a. [[7. říjen|7. října]] na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68 000 km a, později i jeho odvrácenou stranu. Fotografování trvalo čtyřicet minut a po vyvolání filmu přímo na sondě předávala snímky Zemi. Mimo to ještě zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pak pokračovala nazpětzpět k Zemi napo oběžnouoběžné dráhudráze 47 - 480 000 km. V dubnu [[1960]] shořela v zemské atmosféře po 11-12 jejích obězích.
 
== Získané snímky ==
Samotné snímkySnímky byly velicesice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první úplný [[Atlas (kartografie)|atlas]] měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílnourozdílný krajinucharakter nežkrajiny jeodvrácené nastrany přivrácenéproti straně přivrácené. ObjevilaSonda seobjevila nová pohoří aale pouze dvě moře, která byla pojmenována ''[[Mare Moscovrae]]'' (Moskevské moře) a ''[[Mare Desiderii]]'' (Moře Snů). HlavníSvého svůjhlavního cílcíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další cenné prvenství v závodech v dobývání kosmu.
 
== Zdroje ==