Brankář (lední hokej): Porovnání verzí

Odebráno 22 bajtů ,  před 13 lety
Pozice brankáře se v počátcích ledního hokeje výrazněji neodlišovala od hráče v poli, a to jak co se vybavení týče tak do značné míry v herním stylu. První hokejová pravidla, tzv. [[halifaxská pravidla|halifaxská]], ještě ani nerozlišovala pozice hráčů na ledě a tak se role brankáře ujímal hráč, který byl zrovna nejblíž brance. Pozice hráčů na ledě určovala až pravidla [[montrealská pravidla|montrealská]]. Podle těch směl brankář, jako jediný hráč na hřišti, zastavit puk rukou. Nesměl ho však držet ani házet. Brankář nesměl sedat, klekat ani padat na zem. Na místo brankáře se v průběhu hry mohl přesunout kterýkoliv z obránců.
 
První součást výstroje, kterou se začal brankář lišit od hráče v poli, byly chrániče holení. Používali se buď onuce, nebo chrániče vypůjčené z jiných sportů, mezi nimi [[kriket]]ové. I když se používali již od počátku 90. let (snad prvně je použil roku [[1891]] Seen Clearly), jejich popularita nastartovala až vítězstvím týmu Winnipeg Victorias nad Montreal Victorial [[14. únor]]a [[1896]] v zápase o [[Stanley Challenge Cup|Stanley Cap]]. George Merritt s kriketovými chrániči na nohou udržel v utkání čisté konto a postaral se tak o velkou senzaci a také o rozšíření „betonů“ mezi ostatními brankáři.
 
V roce [[1905]] přišel [[Percy LeSeuer]] s novým typem hole, ten ještě vylepšil roku 1910 [[Riley Hern]]. Od roku 1907 se začínáme u brankářů setkávat se speciálními rukavicemi. Od roku 1915 pak s důmyslnějšími chrániči různých částí těla.