Jean-Pierre Blanchard: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kestra (diskuse | příspěvky)
Nová stránka: '''Jean-Pierre Blanchard''' (* 4. července 1753 v Les Andelys; † 7. března 1809 u Paříže) byl fracouzský průkopník balonové vzduchoplavby. [[Soubor:Jean-Pi...
 
Kestra (diskuse | příspěvky)
překlep
Řádek 3:
[[Soubor:Early flight 02562u (7).jpg|thumb|left|Přelet kanálu LaManche - Blanchard a Jeffries, 7. ledna 1785]]
[[Soubor:L'aéronautique d'aprés nature.jpg|thumb|left|Ilustrace znázorňuje 14 různých prototypů padáku včetně Blanchardova padáku]]
Blanchard již od dětství toužící létat, experimentoval nejprve několik let s vlastním létajícím strojem na basi [[ornitoptéra|ornitoptéry]], ale úspěch se nedostavil. Po letech [[bratři Montgolfierové|bratří Montgolfierů]] balonem plněným horkým vzduchem (t.zv. [[montgolfiera]]) v roce [[1783]] nadšeně se přiklonil k letounům lehčím vzduchu. Již 2. března [[1784]] vzlétl z [[Martovo pole|Martova pole]] v [[Paříž]]i k prvnímu letu balonem plněným [[vodík]]em (t.zv. [[charliera]]), přeletěl [[Sein]]u a vítr jej zavál do [[Sevres]]. V říjnu téhož roku pak uskutečnil let v [[Londýn]]ě. Slavným se stal Blanchard svým dobrodružným letem přes kanál [[La Manche]]. První přelet kanálu v historii lidstva uskutečnil 7. ledna [[1785]] spolu s americkým lékařem a sponzorem Dr. Johnem Jeffriesem z [[Dover]]u do [[Calais]]. Koncem letu museli vzduchoplavci, aby udrželi balon ve vzduchu, odhodit postupně všechnu zátěž, včetně svého oblečení až na spodky a nakonec i gondolu, když se vyšplhali do lanoví. Uspěšně přistáli v Calais, kde byli nadšeně uvítáni davem. Blanchard se stal čestným občanem města a od krále obdržel doživotní rentu 1200 livrů ročně. Poté s úspěchem pořádal veřejné lety, po celé tehdejší Evropě (první vzlety v dnešních státech ([[Belgie]], [[Nizozemí]], [[Německo]], [[Rakousko]], [[Polsko]]). Historicky první let uskutečnil i v Praze koncem října [[1790]] kdy jeho společníkem v gondole byl hrabě [[Jáchym Šternberk]]. Start byl v Královské oboře (dnešní [[Stromovka]]) a přistání v Bubenči, výška letu cca 1700m a trvání letu l hodinu. Ve Vídni letěl 6. července [[1791]] trasu [[Prater]] - [[Gross]] - [[Enzerzdorf]]. Blanchard též poprvé úspěšně předvedl let [[padák]]em 3. října [[1785]], když ve [[FrankfurtuFrankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] připoutal k padáku svého psa a spustil jej k zemi. Tento padák mu pak zachánil život 21. listopadu 1785, když po vzletu hrozilo balonu v důsledku přetlaku roztržení. Blanchard byl nucen prorazit na vrcholu balonu několik děr, ale ty se rozthly a balon se řítil k zemi. Blanchard okamžitě uskutěčnil první (neplánovaný a nedobrovolný) seskok padákem v historii lidstva a zachránil si tím život. Uskutečnil též turné v [[USA]] a 9. ledna [[1793]] za přítomnosti [[George Washington]]a (a budoucích prezidentů Johna Adamse, Thomase Jeffersona, Jamese Madisona a Jamese Monroea) startoval ve [[Filadelfie|Filadelfii]] a přistál v [[Depford]]u. Roku [[1804]] se Blanchard oženil s 26 letou [[Sophie Blanchard|Marií Madeleine Sophie Armantovou]], která se též vyprofilovala v nadšenou příznivkyni vzduchoplavby a v první letkyni. Manželé spolu uskutečnili řadu vzletů m.j. i první let přes kanál La Manche v obráceném směru (z Calais do Doveru). Blanchardovi byl balon osudným - 7. března [[1809]] během svého 66. letu postihla letce ataka [[iktus|iktu]] (mozková mrtvice) a zemřel. Manželka pak pokačovala v řadě vzletů samostatně. Blanchard byl autodidakt a stal se jedním z největších průkopníků letectví. Jeho zásluhy jsou nezaslouženě dnes poněkud pozapomínány.